Co u vás doma o Velikonocích nesmí na stole chybět? Zvyky se na rozdíl od Vánoc dost liší, ale třeba oceníte jedno ukázkové velikonoční menu, které by vás mohlo inspirovat.
Kdysi se na Bílou sobotu peklo hlavně jehněčí, které v chudších letech vystřídal beránek z třeného nebo kynutého těsta. Pak samozřejmě mazanec, který byl symbolem slunce už v pohanských dobách, později se na něm začal dělat křížek jako symbol Krista. A pak je tu nádivka neboli hlavička, protože se do ní dříve přidávalo maso obrané s jehněčích hlav. Receptů na ni existuje víc než na bramborový salát a každý přísahá na tu svou.
K tomu mám jen dvě věci. Za prvé kostičky housek je dobré předem pár minut opéct na sucho v troubě nebo na pánvi, nádivka pak není tzv. mokrá a chutná o dost lépe. A za druhé, teď asi hodně lidí nadzdvihnu, ale podle mě do ní kopřivy nepatří. Pro mě jsou prostě nahořklé, i když nasbíráte jen ty nejvrchnější části mladých listů a mají divnou, nevýraznou chuť. Mnohem lepší je do nádivky dát čerstvou petržel, mladý špenát nebo, a to je moje nejoblíbenější varianta, libeček. Zejména pokud vám vyrazí právě teď na zahrádce čerstvý, je to ta absolutně nejlepší chuťová variance. Jen to zkuste a uvidíte. Ale už jsem hlavičku pekla i s čerstvými lístky majoránky a byla výborná!
Zelený čtvrtek
Velikonoční hodování vlastně začíná už od Zeleného čtvrtka, který si kromě přípravy, například hrachové polévky, můžete zpestřit i servírováním jidášů. Tohle sladké pečivo z kynutého těsta (stejného jako na mazanec nebo vánočku) symbolizuje provaz, na kterém se oběsil zrádný Jidáš. Podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se právě na Zelený čtvrtek dopoledne, nebo ještě lépe ráno před východem slunce. Má to zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před hadím uštknutím a vosím píchnutím.
Jak na správnou voňavou nádivku?
Pro cca 6 osob potřebujete: 10 rohlíků nebo 8 housek, případně asi 2/3 balíčku toustového chleba nebo 1 bagetu, 300 g dobré vyuzené slaniny, 6 vajec, 50 g másla, asi 3 lžíce smetany, sůl, pepř a hrst bylin (petrželka, pažitka, libeček).
Postup: Pečivo rozkrájejte na malé kostičky a ty na sucho krátce opražte na pánvi nebo v troubě. Přidejte pokrájenou slaninu, pokapejte smetanou, žloutky smíchejte s rozpuštěným máslem a vlijte na směs. Přidejte nasekané bylinky, osolte, opepřete a vmíchejte ušlehaný sníh. Rozetřete do formy vymazané máslem a pečte asi 25 minut na 180 stupňů.
Velikonoční menu, jak má být
Na Boží hod Velikonoční se světily velikonoční pokrmy, které se jedly ještě v kostele. Hospodář dával kusy mazanců a víno na pole, do sadů i chlévů, aby si zajistil úrodu po celý rok. Neděle byla ve znamení hodování. Hostina začínala pořádným silným masovým vývarem, poté se podávalo různě upečené mladé maso. My ho dnes nejčastěji nahrazuje kuřetem. A jeden z nejlepších receptů na pečené kuře, který znám, je tento.
Kuře opláchněte pod tekoucí vodou, osolte a celé pokapejte citronem. Pod kůži na prsou dejte větší kousek másla a do dutiny vložte 1-2 celé paličky česneku rozříznuté na půl. Kuře položte na mřížku s miskou a za občasného potíraní osoleným máslem pečte asi hodinu a půl dozlatova. Kuře pak vyjměte z trouby a nechte ho asi 10-15 minut odpočívat. Šťávy, které během pečení vystoupaly k povrchu masa, se stáhnout zpět a maso bude krásně šťavnaté.
A co k tomu? Doporučuji uvařené brambory smíchané s čerstvými listy mladého špenátu, ochucené máslem a upečenými stroužky česneku z kuřete. Velká dobrota, věřte mi!
Zdroj: cesky.radio.cz
