Lahodná vůně medu a vlašských ořechů spojená s chutí másla a smetany vytváří jeden z neoblíbenějších dezertů. Medovník si můžeme koupit, ale když se pustíte do výroby toho domácího, rychle zjistíte, že ho zvládnete i doma. A ta chuť je prostě skvělá.
Historie tohoto tak oblíbeného moučníku je poněkud nejasná. Jisté je jen to, že k nám doputoval z východu. Některé zdroje uvádějí jeho ruský nebo staroslovanský původ, což je poněkud vágní pojem. Nejpravděpodobnější je, že pochází ze Zakavkazska, nejspíš z Gruzie nebo Arménie, kde se podobný dezert dělá dodnes. Jen při jeho výrobě do krému nejčastěji používají zakysanou smetanu.
Oblíbený medovník
Populárním se medovník stal u nás od poloviny devadesátých let, kdy se začal vyrábět sériově, a od té doby je možné si ho koupit téměř v každém obchodě s potravinami. Dokonce se nabízí pod dvěma různými názvy, chuť je ovšem podobná. Je tak populární, že se jeho historií a výrobou inspirovali i scenáristé filmu Medvídek (2007) Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. V jejich podání se z doma pečeného dortu podle rodinného receptu stane tak úžasný zákusek, že zcela změní život několika rodin. A takový recept by chtěl znát každý.
Receptů na medovník existuje více, liší se především přípravou krému. Někdo ho dělá z vyšlehaného kondenzovaného mléka spojeného s máslem, další z karamelového, ale moc dobré jsou i varianty s mascarpone nebo tučné zakysané smetany. Liší se i použití ořechů, v některých receptech se přidávají už do těsta, někdy jen do krému, setkat se můžete i s variantou zcela bez ořechů. Těsto v mnohém připomíná perníkové, jen je bez typického koření. My nedáme dopustit na tento osvědčený recept.
Domácí medovník
Na těsto potřebujete:
- 400 g hladké mouky
- 150 g moučkového cukru
- 160 g másla
- 5 lžic tekutého medu
- 1 střední vejce
- 1 vrchovatou lžičku jedlé sody
- 3 lžíce smetany ke šlehání (40%)
Postup: Cukr, máslo, med a vejce míchejte v misce nad vodní lázní dokud se směs hezky nespojí. Pak do ní přisypte mouku se sodou a vymíchejte hladké těsto. Na pečicí papír si podle menší dortové formy nakreslete kolečko a 1/5 těsta na něj rozetřete špachtlí. Vložte do trouby rozpálené cca 170 stupňů a pečte asi 5 minut. Takto upečte postupně pět placek. Ty po vychladnutí ořízněte podle talíře, aby byly hezky kulaté. Zbytky upečeného těsta si schovejte na závěrečné podsypání dortu.
Na krém budete potřebovat 1 plechovku kondenzovaného mléka, které si den předem uvařte (v zavřené plechovce ve vodní lázni), aby hezky zkaramelizovalo. Trvá to zhruba dvě hodiny. Případně si kupte už hotové kondenzované karamelové mléko. Ale je o něco tekutější a ne tak dobré. Vychladlé mléko vyšlehejte s 225 g změklého másla nebo mascarpone a přidejte cca 60 g umletých vlašských ořechů.
Jednotlivé upečené placky pak pokapejte dobrým rumem, potřete krémem a složte dort. Poslední vrstva musí být krém, na který nasypete zbylé rozdrobené těsto a případně ještě ořechy.
Kde se vzal v Čechách perník?
Jak už jsme si řekli, chuť medovníku v mnohém připomíná perník, který je u nás velmi populární už od středověku. První zprávy o perníčcích (caletách) se objevují už v první polovině 14. století a dostaly se k nám velmi pravděpodobně ze Saska. Jedna ze zmínek pochází z roku 1335 z Turnova, kde perníky prodávali cáletníci, jak se tehdy perníkářům říkalo. Samotné slovo perník vzniklo z německého označení Pfefferkuchen, které němčina převzala z latinského slova piper (pepř). Každý perníkář měl totiž v té době zcela originální směs vzácných koření, kterou perník dochucoval. A jednou z těch prvních a stěžejních součástí byl právě pepř.
Zdroj: www.ceskatelevize.cz, www.perniky.cz
