
Saturejka je jednou z vůbec nejstarších kořenících přísad. Ve velké oblibě ji měli už kuchaři ve starém Římě, ale hojně využívaná byla odpradávna i v lidovém léčitelství.
Dva nejznámější druhy této bylinky – saturejka zahradní (jednoletá) a saturejka horská (vytrvalá) mají svůj domov ve Středozemí. Obě vynikají výraznou peprnou chutí, ale saturejka horská je trochu jemnější.
Tahle nenápadná bylinka bývala ceněna pro své antiseptické účinky a básník Vergilius ji dokonce ve své básni o životě na venkově označil jako velmi hodnotnou, zejména, je-li vysazena blízko úlů…
Pravdou je, že má velmi příznivé účinky na zažívání, hojně se tedy přidává k tučnějším masům, do klobás a k luštěninám, protože kromě jiného zmírňuje nadýmání. Chutí trochu připomíná tymián, ale je ostřejší a více peprná, proto se doporučuje při neslané dietě a v omáčkách dokáže nahradit i pepř. Osobně jsem si s oblibou používala i při vaření dětem, kterým se obecně nemá, zejména do tří let, pepřit, protože pepř zbytečně zatěžuje ledviny. Stejně tak ji lze využít u dospělých vždy, kdy vám lékař nařídí omezit výrazné koření.
V lidovém léčitelství se saturejka odnepaměti používala na celkové posílení organismu a v poslední době se zdůrazňuje i účinek její silice při působení proti bakteriím odolným proti antibiotikům, zejména zlatému stafylokoku.
Málokdo ví, že saturejka je vedle svých slavnějších sourozenců – oregana, tymiánu, rozmarýnu a majoránky – nedílnou součástí proslaveného provensálského koření. Což je vlastně směs bylinek, které se sbírají během horkých letních měsíců na prosluněných stráních v jižní Francii. Míchají se nejčastěji rovným dílem a používají se buď čerstvé nebo sušené k dušeným masům, pečeným rajčatům, na ryby i slané koláče se sýrem.
Polokeř, dorůstající výšky 10 až 40 cm, roste spontánně ve vápenatých oblastech jižní Evropy. Nikoho tedy nepřekvapí, že saturejka má ráda slunce a dobře propustnou, výživnou půdu. Kromě jednoletých odrůd bez problémů i v našich podmínkách přezimuje, při velkých mrazech, se ale doporučuje ji přikrýt. Sklízet ji můžete celoročně, největší sílu ovšem má ve chvíli, kdy se začínají objevovat květy. Na jaře se doporučuje keřík seříznout, aby znovu krásně obrazil.
Saturejku kromě kuchyně můžete využít na mnoho dalších způsobů.
zdroj: Reader’s Digest: Rostlinná medicine, Elisabeth Lambert Ortiz: Encyklopedie koření, www.medicalnewstoday.com
