Recenze: Neodolatelná Emily v Paříži 3. Stojí za to se dívat?

foto: Netlix

Seriál Emily v Paříži, který během covidové pandemie okouzlil miliony diváků po celém světě, se dočkal své třetí série. Fanoušci ji velmi netrpělivě vyhlíželi, a tak se nabízí jednoduchá otázka. Oprávněně? Splnila jejich očekávání?

Stejně jako v loňském roce tvůrci načasovali vydání další série na předvánoční čas. Letos jsme se nové série Emily v Paříži 3 dočkali 23. prosince. Jak se tenhle dáreček pod stromeček povedl?

Trošku potrhlou marketinkovou manažerku Emily (v podání Lily Collins), jsme minule opustili ve chvíli, kdy stojí na poměrně zásadní životní křižovatce. Neví, jakým směrem se bude ubírat její kariéra i osobní život, ale možná se už rozhodla…

Od první chvíle je jasné, že do Londýna za svou novou láskou se rozhodně nestěhuje. Ani s prací to nebude tak jednoduché, jak se nejprve zdálo. Láska k pohlednému šéfkuchaři (Lucas Bravo) dosud, zdá se, nevyhasla, a tak tu o překvapení nebude nouze. No, kéž by! Tady musíme líčení obsahu třetí série trochu přerušit. Děj dalšího pokračování je totiž v mnohém tak předvídatelný, že mnohé fanoušky seriálu musel nazdvihnout ze židle. Nebo zklamat, to podle naturelu.

Pohádka pro velké holky

Když během pandemie vlétl seriál Emily in Paris na obrazovky Netflixu, způsobil poměrně poprask. Příběh z dílny tvůrců legendárního seriálu Sex ve městě byl přesně tou nenáročnou podívanou, kterou lidé zužovaní koronavirem chtěli sledovat. Jednoduchá love story v krásných kulisách, kde lidé netuší nic o tom co je rouška, zavřené hranice či karanténa, byl přesně tím čerstvým závanem čerstvého vzduchu i symbolem normálního života. Navíc byl dobře napsaný i obsazený a své sehrály také skvělé kostýmy od legendární Patricie Field, jejíž outfity jsme v Sex and City tak milovaly. Stejně jako novinářka Carrie se i marketingová manažerka Emily obléká výhradně do značkových šatů a u Chanela, Blahnika nebo Diora je jako doma. Kde na to obě berou je vážně ve hvězdách, ale to je fuk, na tuhle hru jsme už dávno přistoupily. A ani další série v tomhle ohledu rozhodně nezklame. Právě naopak.

Navíc vše se odehrává v Paříži, která je tu vykreslená jako snové, čisťounké město plné pouze usměvavých lidí, kteří většinu svého života tráví se sklenkou v ruce a jen přemýšlí na jakou party či do které restaurace večer půjdou.

Móda v hlavní roli

Těžko říct, zda je to tím, že svět se od doby prvních dílů seriálu už trošku uzdravil, či chtěli tvůrci své diváky ještě více ohromit, ale třetí série už působí kapku křečovitě a trochu bez nápadu. Navíc kreace, které hrdinky ve třetím pokračování nosí, jsou už za hranou docela určitě. Když pomineme, že si vyšlapují po pařížských ulicích v botičkách s deseti a více centimetrovými podpatky bratru 300 dolarů za kus jako v teniskách, některé outfity působí dost teatrálně. Přesto, že jde o značkové a velmi drahé kousky, vkus je tu často na druhém až třetím místě.

Ano, některé róby stojí za uznání, ale celkově se celou sérií nese příliš mnoho barev, třpytu, lesku, děsivých materiálů a v některých případech tak divokých střihů, že občas přemýšlíte, zda jde o večerní róbu či plavky. Což u ženy v Sylviině věku působí více než rozpačitě a s legendárním vkusem Francouzek má společného asi tolik jako McDonald’s s michelinskou restaurací.

Děj až na druhém místě

Kdo by v další sérii čekal nějaké zásadní dějové zvraty, bude nejspíš zklamán. V prvních dílech se sice o mírné oživení postará Emillyna šéfka z Chicaga Kate Walsh, kterou hraje Madeline Wheeler, ale trochu moc se tu křičí, pitvoří a celé je to kapku přehnané. Tak například ta scéna z holubem… Ehmm. Jakoby se z příběhu vytratila ona lehkost, která zejména v první sérii byla tím, co nás k obrazovkám doslova přikovalo. Tady jednoduše chybí. Sylvie je bůhvíproč stále naštvaná a její břitký, okouzlující sarkasmus se vytratil kamsi hodně daleko. Pokus tvůrců ji kapku zlidštit rozhodně nevyšel. Fešný Gabriel téměř nehraje, jen se tváří a roztomilá Camille či Mindy to opravdu nezachrání. Krásné scény se ovšem najdou, k těm nejpůsobivějším patří hodování v michelinské restauraci, kterou si dopřejí Emily s Gabrielem. Pohled na jídla i do kraje je legendárně francouzsky úchvatný. Ano, to jsou přesně ty chvíle, kdy seriálu odpouštíme jednoduchost děje, přeplácanost kostýmů i absenci humoru. A s chutí si pustíme další díl. Protože, ať chceme či ne, něco na té Emily pořád je.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související