28. října slavíme již tradičně vznik samostatného Československa. A tak se nabízí si v tento slavnostní den upéct i nějakou dobrotu. Třeba tu, oblíbenou i u prezidenta T. G. Masaryka či Edvarda Beneše.
28. října 1918 se splnil sen mnoha tehdejších Čechů a Slováků o samostatném státě. Díky úsilí Tomáše Garrigua Masaryka a dalších politiků vznikl uprostřed Evropy zcela nový stát s názvem Československo. Od té doby jsme ušli pořádný kus cesty, stačili se i rozdělit na dva samostatné státy, ale to nic na významu tohoto dne nemění. Pojďte si ho s námi připomenout i díky jídlům, které byly tenkrát populární.
Pokud bychom chtěli na tuto otázku odpovědět jedním slovem, tak především skromně. Ve většině případů se vařila jednoduchá, levná jídla, ovšem připravená vždy z kvalitních surovin. Mléko se pilo čerstvé, pro jogurt či tvaroh se chodilo k mlékaři, pro zeleninu k zelináři, pro brambory a vajíčka na nejbližší statek a „bio“ ovoce rostlo všude v alejích či přímo na zahrádce. Vařilo se úsporně, ale dobře.
Ani náš první prezident Tomáš Garrique Masaryk neměl příliš vybraný jazýček. Podle dobových záznamů i vzpomínek jeho kuchařů i služebnictva z lánského zámku preferoval jednoduché pokrmy a tíhl spíše k vegetariánství. Jídlo prý ale měl rád vždy hezky upravené a pěkně servírované. A potrpěl si na sladké. K snídani si dopřával ovoce, topinku s marmeládou, neslazený čaj a výjimečně i vejce naměkko.
K obědu si rád dával bílou polévku, kousek ryby či masa, zeleninu, malý moučník a černou kávu. Tu nikdy nevynechal. Večeřel velmi prostě, často mu stačil jen kousek buchty s mlékem obarveným špetkou kávy. Víc nepotřeboval. Alkohol prakticky nepil. „Abstinence není mým náboženstvím, ale občas se pokouším své spoluobčany upozornit, jak nemírné pití je, stručně řečeno, hloupé, “ zněl jeden z jeho výroků.
I Edvard Beneš měl rád prostá jídla, například rozpíčky, tak, jak se dělávaly hlavně na Plzeňsku či Klatovsku. Šlo o větší kynuté placky z tmavší mouky, které se pekly po pečení chleba v peci nebo troubě. Sypaly se ještě před pečením strouhaným perníkem nebo pokládaly rozpůlenými švestkami či jiným ovocem.
Potřebujete: 600 g polohrubé mouky, 2 lžičky sušeného droždí, 250 ml mléka, 150 ml oleje, 2 vejce, 100 g cukru, špetka soli, švestky čerstvé nebo z kompotu. Na makovou náplň: 400 g máku, 400 ml mléka, 120 g cukru.
Postup: Suroviny na těsto smíchejte a nechte pod utěrkou vykynout na teplém místě. Pak z něho vyválejte plát, rozkrájejte jej na čtverce, na každý dejte lžičku makové náplně a půlku švestky. Zabalte a buchty omaštěné máslem skládejte do pekáčku. Nechte ještě chvíli kynout, potřete rozšlehaným vejcem a upečte do zlatova. Dříve se nejčastěji podávaly s bílou kávou.
zdroj: česká televize, dvojka.rozhlas.cz, Jaroslav Vašák: První republika u stolu (CPress, 2017)
