Občas nezaškodí zalistovat ve starých kuchařkách a sešitech po babičce. Najít tam můžete úplné poklady. Například bramborové koblihy. Za pár korun s nimi zasytíte celou rodinu. A ta chuť!
O tom že se za první republiky vařilo levně a chutně není třeba spekulovat. Je to tak. Ve většině rodin nebylo peněz na zbyt, a tak musely kuchařky hodně přemýšlet, čím nasytit celou rodinu. Jak píše Jaroslav Vašák ve své knize První republika u stolu, odkud také pochází tento recept, kuchyně je jedním z nepřesnějších zrcadel své doby. A době, o které mluvíme, tvořila krajinu malá pole, na kterých hospodařily jednotlivé rodiny. Každá vesnice měla i svého zahradníka, ke kterému chodili ti, co si nevypěstovali zeleninu sami. Vše se jedlo většinou hned jak se urodilo, a žádný zahraniční dovoz prakticky neexistoval. Stejně jako jakékolik chemické postřiky a všechno bylo přirozeně bio.
Ze zeleniny byly nejoblíbenější rajčata, okurky ředkvičky a salát. A samozřejmě brambory, které tvořily podstatnou část jídelníčku. Možná i proto je kuchařky přidávaly do těsta, aby nahradily část mouky. Není bez zajímavosti, že se přidávají i do tolik oblíbených langošů, tedy do toho pravého maďarského receptu. Těsto je navíc s vařenými brambory vláčnější. Jen si tyhle bramborové koblihy vyzkoušejte. Jsou vážně skvělé.
Bramborové koblihy slané (1932)
Potřebujete: 280 g uvařených brambor, 280 g polohrubé mouky, 70 sádla, sůl, 3 žloutky nebo dvě vejce, 20 g droždí a trochu smetany. Dále pak sekanou šunku nebo uzené maso cca 150 g.
Postup: Brambory uvařené ve slupce nechte vychladnout, nastrouhejte na jemném struhadle, přidejte sůl, mouku, vejce a sádlo. Droždí posypte troškou cukru, zakápněte teplým mlékem a nechte vzejít kvásek. Pak vypracujte hladké těsto, které nechte vykynout. Potom ho rozválejte na placku, vykrájejte kolečka, která naplňte rozsekanou šunkou nebo masem a dobře spojte. Nechte ještě chvilku kynout a pak osmažte v horkém oleji z obou stran do zlatova. Plnit se dají i sýrem, nebo upéct i neplněné a podávat jako příloha k dušenému zelí a pečenému masu nebo třeba jitrnicím. Pak máte masopustní jídlo jako vyšité.
Proč jíst brambory častěji?
Už po staletí tradiční česká plodina, je neuvěřitelně univerzální a nedílnou součástí našeho jídelníčku. Navíc jsou brambory i zdraví prospěšné, a to díky obsaženým minerálním látkám a vitamínům. Obsahují – draslík, hořčík, zinek, vápník, fosfor, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další. Z vitamínů v bramborách najdeme B1 a B2 a především vitamín C. Jeho obsah ale kolísá v závislosti na době a způsobu uskladnění brambor a pohybuje se v rozmezí 10–25 mg/g. Zároveň jsou brambory doporučovány i jako dietní strava, protože obsahují mnohem méně sušiny než obiloviny a tudíž i menší množství využitelné energie.
zdroj: www.health.com, www.thespruceeats.com, ceskebrambory.cz
