Česko během pandemie zachvátila vlna otužování

foto: archiv redakce

Vypadá to jako módní výstřelek, jenže ono na tom vážně něco je. Pravidelné otužování má blahodárné účinky na imunitní systém, otužilci nebývají prakticky nemocní a dožívají se ve zdraví mnohem vyššího věku. Tak co jdete do toho taky?

V poslední době se přímo roztrhl pytel s fotkami či reportážemi, jak se slavní i neslavní vrhají do ledem pokrytých řek, rybníků či bazénů. Móda? Zábava v době lockdownu? Mnozí to mají jako koníčka či se tím snaží jen zviditelnit, pravdou ale zůstává, že kdyby tím k otužování přemluvili jen jednoho z nás, prospěli dobré věci.

foto: archiv redakce

Posiluje imunitu a dobrou psychiku

Pravidelné otužování přináší totiž spoustu benefitů, především snižuje riziko nemocí, především nachlazení a dalších virových i bakteriálních infekcí. Přispívá k vyšší odolnosti celého organismu, posiluje srdeční činnost, ovlivňuje látkovou výměnu a zvyšuje psychickou odolnost. Velmi pozitivní účinky byly popsány v několika studiích i na snížení alergických reakcí. A dokonce i vzniku migrén. Za zmínku stojí i fakt, že každodenní mrazivé můčeníčko naučí naše tělo se lépe vyrovnávat se změnami počasí a pokud přeci jen onemocní, obvykle se i rychleji zotaví. Studená voda má i pozitivní vliv na regeneraci svalů, zejména po velké zátěži. Ne nadarmo se maratonci po závodě ponořují do vany plné ledových kostek…

foto: archiv redakce

Jak začít?

Ještě než do ledové sprchy vlezete, je dobré se u lékaře ujistit, že máte v pořádku ledviny, krevní tlak i srdce. Velký teplotní rozdíl může být totiž pro srdce velkou zátěží, proto je dobré vědět, že to vaše bije jako zvon. A pak už je to jen o vůli a vytrvalosti.

Jak na to?

  1. S otužováním je dobré začít ideálně v létě, postupně se naučíte vnímat ledovou vodu jako každodenní rituál.
  2. Po běžném osprchování snižujte teploty vody postupně.
  3. Začínejte vždy od nohou a pomalu pokračujte vzhůru, přes trup, ruce až k hlavě.
  4. Ochlazení nemusí být dlouhé, stačí přibližně minuta.
  5. Důležitá je pravidelnost. Zkušení otužilci tvrdí, že začátečníkem přestáváte být v tu chvíli, kdy jste bez pravidelného každodenního ochlazení celí nesví. Prostě vám chybí.
foto: archiv redakce

Jak otužovat děti?

Děti, které jsou pravidelně otužovány, bývají až třikrát méně často nemocné. Takže argument, že nastydnou, neobstojí. Jen je potřeba začít postupně a s rozumem.

Už odmala je zbytečně moc neoblékejte, úplně stačí jako sebe. Skvělým ukazatelem zda jim není zima i u těch nejmenších je, když jim sáhnete na špičku nosu. Pokud je teplá, je jim určitě dobře. Další možností je sahnout jim na předloktí, trup nebo za krk.

I malá miminka se nebojte nechat chvíli rozbalená a ty větší nechte třeba před koupáním běhat po bytě chvilku nahá. V létě, například na chalupě, jim dovolte běhat co nejčastěji bosky. I doma nemusí mít zrovna teplé bačkůrky. V místnostech udržujte teplotou kolem 21 – 22 stupnů, na spaní ne více než 18. Často větrejte a choďte s dětmi ven za každého počasí.

Jak děti zvykat na studenou vodu?

Především postupně a nenásilně. Když je znenadání osprchujete ledovou vodou, získají k odpor a nikdy si na ni nezvyknou. Při koupání raději postupně snižujte teplotu, dětem od 2 měsíců po týdnu o půl stupně až na cca 35 -36 stupňů.

Starší děti zhruba od dvou tří let pak ke na konci koupání osprchujte velmi krátce chladnější vodou, ale třeba jen na nožičky a jako legraci. Pak je hned zabalte do teplého ručníku, ať mají pocit bezpečí a cítí se dobře.

V létě jim dovolte se co nejvíce ráchat a cákat třeba v potoce nebo v bazénku. Milují to a když jim bude zima, určitě si řeknou samy.


Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související