Pestrobarevný rej masek, průvody ulicemi městeček pod horami, moc dobré jídlo a pití, ale třeba i létající hořící talíře nebo hlasité vyzvánění zvonů a házení pilin a sazí… Tak vypadá masopustní hodokvas zvaný karneval či carnevale v nejsevernější italské provincii – v Jižním Tyrolsku.
Nejen u nás se slaví masopust, podobné zvyky mají i v Jižním Tyrolsku, kam teď za skvělým lyžováním míří i tisíce Čechů. A kromě nádherně upravených sjezdovek si tu mohou užít i nefalšovanou atmosféru masopustního veselí a hodování.
Jak slaví masopust v Itálii?
Karneval znamená v italské tradici čas veselí a hodování před čtyřicetidenním půstem, tzv. quaresimou. Ta počíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. Mnoho zvyků vychází z dávných pohanských rituálů oslavujících vztah mezi člověkem a půdou. Ta v tomto období odpočívá a lidé se namísto jejího obdělávání mohou věnovat setkáním v rodině i širších komunitách. K tomu se společně radují z prodlužujícího se dne a modlí se za úrodnost země.
Používání masek pak vyjadřuje přesvědčení, že člověk se zahalenou tváří odděluje od pozemské identity, aby se mohl ponořit do neobvyklých, nebo dokonce hůře tolerovaných akcí – třeba nahých těl na holé zemi, projevujících úctu k plodnosti matky země. Masky s kulturní symbolikou mají zásadní význam, často se v rodinách dědí z generace na generaci. Kostýmy a převleky pak vycházejí z místního folkloru.
Veselí a jihotyrolské dobroty
Součástí temperamentních karnevalových průvodů jsou tanečníci, hudebníci, herci i žongléři, lidé je sledují ve svátečním oblečení. Provázejí je i tzv. Faschingssitzungen, masopustní seance, kde se potkávají místní komunity při sehrávání scének a představení a často si utahují z aktuálního místního dění. Každý jihotyrolský region se vyznačuje vlastními variacemi zvyků.
Téměř všude se pak podávají koblihy, lívance a další smažené pochoutky, zkrátka vydatné dobroty. To vše předchází postnímu období rozjímání. Společenským vyvrcholením slavností, kdy se lidé loučí se zimou, časem chladu, tmy i strachu z duchů, a předznamenávají příchod jara, bývá masopustní neděle a poté následující úterý, které letos připadá na 13. února.
Masopust – to jsou hlavně starodávné tradice
Snad největší je průvod Egetmannumzug, koná se v obci Tramin/Termeno na jih od Bolzana, oblasti proslulé pěstováním vína. Poslední masopustní úterý se tady každý lichý rok, začalo se nejspíše už v roce 1591, vydají karnevalové masky podél Weinstrasse za loutkou Egetmannem Hanslem, ženichem na cestě za svatbou. Jeho vůz doprovázejí velké, slavnostně vyzdobené plošiny, které s velkým rámusem projíždějí úzkými uličkami.
Nejrůznější masky představují zástupce starých profesí, ale nejnápaditější jsou Schnappviechři (nebo Wudelen), obrovské démonické bestie s velkými dřevěnými ústy. Obcí se prohání také bílý a zelený medvěd… Počítejte s tím, že bujarý průvod, na nějž jezdí i zahraniční diváci, vás zasype sazemi, pilinami, konfetami, dokonce možná i rybami. Ryčného reje se účastní až deset tisíc lidí!
Hrdinou karnevalu v Salurnu/Salornu je trpaslík Perkeo, který se tu narodil v roce 1702 a dělal knoflíkáře, dvorního šaška a strážce sudů. Napodobení jeho činností se stává příležitostí k bujarému popíjení a hemžení.
Vyhánění démonů
V Pradu am Stilfserjoch v oblasti Val Venosta nedaleko průsmyku Stelvio se na Tučný čtvrtek, poslední čtvrtek masopustu, vyhánějí démoni v pestrobarevném průvodu Zusslrennen. Mladí chlapci oblékají bílé kostýmy zdobené barevnými papírovými květy. Aby na sebe upozornili, mají kolem těla těžké řetězy a občas i dvacetikilové zvony, které samozřejmě dělají neskutečný bengál. Procesí doprovází šest mužů symbolizujících šedé koně. Při další zdejší tradici Maschergn tu tančící páry v čele s Bajazem navštěvují hotely a restaurace, kde se nechávají hostit.
O kus dále právě na Stelviu se koná každý sudý rok, tedy i letos, Pflugziehen, doslova zápas o orbu. V úzkých uličkách vesnice se naoko ostře pohádají sedláci a služebnictvo, aby se pak usmířili při pojídání knedlíků na Kostelním náměstí.
Vyhánění zimy
Ještě na sever a níže v údolí v Malsu vyhánějí zimu o první postní neděli. Po setmění tu rozdělají na kopci nad městem oheň, zapalují na klaccích kulaté dřevěné talíře o velkosti dlaně a vyhazují je k nebi. Tak se prý zahánějí démoni chladu a tmy. A zároveň se vyzývá jarní příroda, aby ukázala svou rozkvetlou tvář. Scheibenschlagen patří k nejstarším alpským tradicím v regionu.
Menší podobné akc ale najdete v mnoha dalších jihotyrolských obcích – ve Welschnofenu/Nova Levante třeba vyhlášený Fasching i Schuffa. Další v Obereggenu, pod Rosengartenem, ve Schnalsu, Laně (Radlfasching), Terlanu, ale i Toblachu, Innichenu/San Candidu a Sextenu/Sestu, stejně tak ve Val Gardeně nebo Alta Badii. Tam probíhá masopustní oslava přímo na sjezdovce a pravidelně se vyhodnocují nejlepší masky. Zároveň zde vypukne lyžařská akrobatická show s Pirates Freestyle teamem.
zdroj: IDM Südtirol, www.suedtirol.info/cs
