Ondříčkův Zátopek dojal Karlovy Vary a byl odměněn potleskem ve stoje

Fascinující drama ukazuje život slavného českého olympijského šampiona.
foto: KVIFF

Režisér David Ondříček dokonale vylíčil imponující hranice lidských možností. Na příběh jednoho sportovního velikána si diváci museli počat déle než rok.

Snímek Zátopek o legendárním vytrvalostním běžci měl na 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary světovou premiéru. Byl dokonce vybrán jako zahajovací film festivalu. Publikum ho na konci právem ocenilo ovacemi vestoje. Stejně tak ho přijali o den později i diváci v hotelu Thermal, kam dorazil i režisér David Ondříček s představiteli hlavních rolí Václavem Neužilem, Marthou Issovou, Jamesem Frechevillem a producentem Kryštofem Muchou.

„Už několik let předtím, než padla první klapka, mi David i trenér Honza Pernica řekli, že nebude možné sport kamuflovat. Že by to bylo trapný, kdybych to dělal jen napůl,“ uvedl Neužil důvody, proč kvůli roli, tak tvrdě trénoval. Sám přiznal, že film pro něj byla obrovská výzva. Stejně náročná příprava čekala i Marthu Issovou. „Jako Dana Zátopková v Helsinkách i já můžu říct, že jsem se připravovala poctivě a dlouho,“ přiznala herečka, kterou trénovala i oštěpařka Barbora Špotáková.

KDYŽ NEMŮŽEŠ, TAK PŘIDEJ

Je podzim 1968 a do šedivé Prahy přijíždí australský běžecký rekordman Ron Clarke. Z dosud největší krize jeho kariéry mu snad pomůže jeho dávný vzor a kamarád Emil Zátopek, nejslavnější český atlet všech dob, čtyřnásobný olympijský vítěz. Muž, který s imponující bezstarostností atakoval hranice lidských možností a zařadil se po bok velikánů, kteří posunuli sportovní klání do kategorie nezapomenutelných příběhů.

Drama Davida Ondříčka, přibližující život oslavované celebrity, snažící se nalézt důstojnou existenci v politicky komplikované době, je stejně strhující na běžeckém oválu jako v okamžicích, kdy tretry odpočívají. Film se jistě dočká řady ocenění a nebude překvapením, když pojede bojovat i na Oscary.

V HLAVNÍCH ROLÍCH

Emil Zátopek – Václav Neužil
Dana Zátopková – Martha Issová
Ron Clarke – James Frecheville
Josef Dostál – Robert Mikluš
Stanislav Jungwirth – Jiří Šimek
Šéftrenér – Milan Mikulčík
Vousáč – Jaroslav Plesl
Jan Haluza – Jiří Rendl
František Krupička – Filip Březina
Hlavní delegát – Štěpán Kozub
Alain Mimoun – Saji Abdelkabir
Dělník Karel – Marek Příkazský
Dělník Josef – Štěpán Lustyk
Voják Anglie – Sean Brodeaur
Voják USA – Adam Mišík
Voják Československo – Karel Heřmánek ml. 


Hodnocení redakce: 90%

Věnováno památce Dany a Emila Zátopkových a všem běžcům světa. Snímek půjde do kin 26. srpna.

foto: Falcon

EMIL ZÁTOPEK (1922-2000)

Čtyřnásobný olympijský vítěz, nejlepší sportovec světa v letech 1949, 1951 a 1952. Na Letních olympijských hrách v Londýně v roce 1948 získal zlato na trati 10 000 m a stříbro na 5000 m. Na Olympiádě v Helsinkách 1952 Zátopek dosáhl svého sportovního vrcholu – zvítězil na 10 km, 5 km i v maratonu, který běžel poprvé v životě. Zisk tří zlatých běžeckých medailí na vytrvaleckých tratích na jedné Olympiádě představuje dodnes nepřekonaný výkon. V roce 1975 Zátopek získal jako první československý sportovec Cenu Pierra de Coubertina, udělovanou Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO. V roce 2013 ho prestižní časopis Runner‘s World vyhlásil největším běžcem všech dob!

Emil Zátopek se narodil v Kopřivnici jako sedmý z osmi dětí. Začal pracovat v Baťových závodech ve Zlíně a díky tomu byl v roce 1941 jako zástupce továrny vyslán na svůj první závod. Celkem překonal 61 československých a 18 světových rekordů. Svoji sportovní kariéru ukončil v roce 1958. V roce 1948 se seznámil s oštěpařkou Danou Ingrovou, která se v říjnu 1948 stala jeho ženou a prožila s ním celý život.

foto: Falcon

DANA ZÁTOPKOVÁ (1922-2020)

Narodila se ve stejný den jako její manžel – 19. září 1922 ve Fryštátu do vojenské rodiny. Od roku 1946 se začala věnovat i atletice a shodou náhod se dostala k náčiní, které ji později proslavilo, tedy k oštěpu.

Svého největšího úspěchu se dočkala roku 1952 na XV. olympijských hrách v Helsinkách. V den vítězství svého manžela Emila v běhu na 5 000 metrů zvítězila hodem za hranici padesáti metrů (50,47 m). Další úspěchy pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Mnohonásobný zisk titulu mistryně republiky, mistryně Evropy z let 1954 a 1958, překonání světového rekordu z roku 1958 (55,73 m), či zisk stříbrné medaile z XVII. olympijských her v Římě v roce 1960.

Po ukončení aktivní sportovní kariéry roku 1962 se věnovala trenérské činnosti.

foto: Falcon

RON CLARKE (1937–2015)

Australský atlet, specialista na dlouhé běhy. Vytvořil sedmnáct oficiálních světových rekordů na tratích od dvou mil do 20 km a byl uznáván jako nejlepší světový vytrvalec šedesátých let, nikdy se však nestal olympijským vítězem. Na LOH 1964 v Tokiu skončil na třetím místě v běhu na deset kilometrů a devátý v maratónu. Na LOH 1968 v Mexico City skončil pátý na pět kilometrů a šestý na deset kilometrů. V tomto závodě se projevila jeho nedostatečná příprava na extrémní vysokohorské podmínky: po proběhnutí cílem se zhroutil v důsledku kyslíkového dluhu a upadl do bezvědomí. Už nikdy se z tohoto otřesu úplně nezotavil, a krátce nato ukončil závodní činnost.

Ron byl nadšeným obdivovatelem Emila Zátopka, a ten mu jako odškodné věnoval svoji zlatou medaili z běhu na 10 kilometrů z helsinské olympiády.

foto: Falcon

STANISLAV JUNGWIRTH (1930–1986)

Československý běžec na středních tratích. Překonal dva světové rekordy – nejprve na 1 km a v roce 1957 jako první běžec světa prolomil (výkonem 3:38.1) hranici 3:40 na 1500 m.
V roce 1952 odmítlo komunistické vedení vyslat Stanislava Jungwirtha z politických důvodů (jeho otec skončil ve vězení za protikomunistické aktivity) na Olympijské hry do Helsinek. Emil Zátopek se za Jungwirtha postavil a odmítl odcestovat s výpravou, pokud nepojede také. Komunisté nakonec ustoupili a oba běžci do Helsinek odjeli.

JAN HALUZA (1914–2011)

S běháním začal během studia práv v Brně. V roce 1942 odešel do Zlína, kde se setkal se začínajícím Emilem Zátopkem a na dva roky se stal jeho trenérem. V padesátých letech se stal obětí komunistické perzekuce, byl obviněn z hospodářské špionáže, vězněn, mučen a hrozil mu i trest smrti. Prošel komunistickými lágry, pracoval v uranových dolech v Jáchymově. I po propuštění byl stále pod dohledem StB a bylo mu znemožněno vykonávat právnické povolání. Perzekuce se dočkal také v době normalizace, rehabilitován byl až po roce 1989. V roce 2010 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka.


Karlovarský festival začal. Sir Michael Caine obdržel Křišťálový glóbus

foto: KVIFF

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související