Když se řeknou Sudety, většina lidí si vybaví druhou světovou válku a pohnuté osudy jejich obyvatel. Sudety ale mají mnohem delší a bohatší historii. Odehrály se zde příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění.
Je to kraj, který stojí za to navštívit a pořádně prozkoumat. Sudety, zastaralý německý název pro pohraniční oblasti dnešního Česka. Už od středověku tu žili převážně lidé německé národnosti, kteří byli v letech 1945–1947 vysídleni. Jejich historii od středověku až současnost barvitě líčí zdejší rodák Stanislav Dvořák v knize Sudetský tulák. Jeho poutavé vyprávění zaujme nejen milovníky přírody a historie, ale i ty, kteří hledají nepoznané a inspirativní cíle pro své toulky.
Skutečné příběhy z česko-německého pohraničí od středověku až do 20. století
. V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví. Stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví. Poznejte minulost tohoto divokého kraje díky místnímu rodákovi, který zná Sudety jako nikdo jiný.
Za návštěvu stojí řada měst a míst tohoto regionu
Zajímavou historii má město Doupov. Před válkou stálo mezi Kadaní a Karlovými Vary a bylo v něm několik škol a kostelů, gymnázium, zámek, továrna, pošta a vlakové nádraží. Dnes byste ale toto horské město, které se objevilo v několika filmech, hledali marně. Za komunismu bylo srovnáno se zemí a dnes tu najdete unikátní horskou přírodu, spoustu divokých zvířat a mimo jiné na kopci nad městem i děsivou hrobku Zedtwitzů.
Jako zašlá vzpomínka na město působí melancholické Výsluní (Sonnenberg), které se choulí v krušnohorské mlze nedaleko německé hranice. V jeho těsné blízkosti ležela Přísečnice. Oblast byla kdysi proslavená velkým bohatstvím a její zapadlá horská městečka se kdysi doslova topila ve stříbře a luxusu. Cín se naopak těžil už před 400 lety v dole Mauritius u Hřebečné, který dnes v podzemí skrývá osvětlený sál vylámaný ve skále – monumentální katedrálu.
S Krušnými horami jsou spojeny i gulagy – peklo pro vězně
Objevení vzácného uranu horám nepřineslo nic dobrého. Prvorepublikové lázně Jáchymov se postupně proměnily v komunistické trestné tábory, kde pracovali političtí vězni. Kromě uranu se ale zde těžilo od počátku 16. století i stříbro. Hrabě Štěpán Šlik zde založil důlní společnost a v roce 1519 zde byl vyražen první tolar (z něj vzniklo slovo dolar) a o rok později byl Jáchymov povýšen na královské město.
Unikátní příběh je spjat se zámkem Jezeří, který několikrát málem zanikl, ale vždy jako zázrakem přežil. Řádila v něm jednotka SS i naše lidově-demokratická armáda. Největším nebezpečím ale je, že stojí těsně nad hnědouhelným dolem. V minulosti nechybělo málo a mohl se i s podkopanou horou sesunout dolů.
Mezi další zajímavá místa Sudet patří třeba Teplice, jejichž dominantou byla až do druhé světové války obrovská synagoga, stará vodní elektrárna Želina u Kadaně, vesnická památková rezervace Zubrnice, město severočeských textilních baronů Liebigstadt, Krabatův mlýn ve vesnici Schwarzkollm nebo Vratislavice nad Nisou, kde se narodil Ferdinand Porsche.
K návštěvě kraje lákají i osudy fascinujících osobností
Jednou z nich je Rudolf Sieber, filmový producent a manžel Marlene Dietrich, která díky jeho radám a pomoci dostala svou první roli. V Ústí nad Labem stejně jako Rudolf Sieber se narodila česko-americká atomová vědkyně Lilli Hornig, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci projektu Manhattan. Vědkyně se při testu Trinity, vůbec první jaderné explozi v lidské historii, nacházela spolu s ostatními, kdo v projektu Manhattan hráli důležitou roli, na střelnici v Los Alamos. Její postava ztvárněná herečkou Oliviou Thirlby se objevuje i v právě promítaném filmovém hitu Oppenheimer.
Dalšími významnými osobnosti byli spisovatel a cestovatel Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, německá herečka Margaret Schell nebo Albin Liebisch, který od roku 1925 vyráběl ve své dílně v Krásné Lípě jedinečné motocykly nazvané pro český trh Čechie a pro německý trh Böhmerland.
S krajem se pojí i Karel Čapek a jeho slavný román Krakatit. Spisovatel žil na zámku v Chyši, kde můžeme obdivovat nástropní olejomalbu od největšího mistra českého baroka Petra Brandla. V době jeho pobytu, 25. května 1917, došlo v muniční továrně Škodových závodů v lesích severně od Bolevce k mohutnému výbuchu. Tato tzv. bolevecká katastrofa inspirovala Karla Čapka k napsání románu Krakatit.
zdroj: Albatrosmedia.cz, Cs.wikipedia.or
