Zhruba jednou za třicet let dojde k zcela neobvyklému souběhu okolností. Židé, muslimové a křesťané si připomenou své nejvýznamnější náboženské svátky ve stejné chvíli.

Jeruzalém je město s nejbohatší duchovní historií na světě a nárok si na něj dělají všechna tři hlavní náboženství světa. Tedy judaismus, křesťanství a islám. Každé z nich má své svátky pohyblivé, tedy slaví se každý rok v jinou dobu, ale jednou za třicet let se potkají. Což se stalo právě letos. Židovský pesach, křesťanské Velikonoce i muslimský ramadán se slaví právě v těchto dnech.  

Když se tři cesty sejdou

Většinou jdou tyto tři kalendáře, tedy lunární, lunisolární a křesťanský, proti sobě. Nyní se však muslimský ramadán, židovský pesach a křesťanské Velikonoce setkali ve stejné chvíli a všichni věřící míří do uliček Jeruzaléma. Města, které považují za posvátné a kde se prolíná minulost se současností. Uličky starodávného místa se tak v tomto čase rozeznívají různými modlitbami. Z mešity uslyšíte hlas muezzina, volajícího muslimy k modlitbě, nedaleko vyzvání kostelní zvony a u posvátné Zdi nářků se shromažďují tisíce židů u příležitosti pesachového požehnání.

Ramadán

Muslimský svátek, který trvá třicet dní. Jde vždy o devátý měsíc pohyblivého islámského lunárního kalendáře. Proto je čas tohoto svátku každý rok odlišný. Letos začal 22. března a končí 21. dubna. V tomto období muslimové dodržují půst a nepijí během dne od východu do západu slunce. Půst během ramadánu byl ustanoven zakladatelem islámu Mohamedem, a to jako připomínka jeho prvního setkání s andělem, jenž měl být vyslán Alláhem, aby mu zvěstoval Korán. Stalo se tak dva roky poté, co Mohamed se svými věrnými odešel z Mekky do Mediny. Půst o ramadánu je jedním z pilířů islámu. Jíst a pít se může jen v noci. Ústředním místem je pro věřící jeruzalémská mešita al-Aksá. Právě odkud měl vykonat zázračnou pouť do nebe prorok Mohamed.

Pesach

Jeden z nejdůležitějších židovských svátků, který trvá v Izraeli sedm dní a mimo tuto zem osm dní, přičemž první dva a poslední dva dny jsou sváteční. I tento svátek je pohyblivý. Letos vychází na období od 5. dubna do 13. dubna a platí při něm podobná pravidla jako při sabatu. Svátek připomíná osvobození Židů z egyptského otroctví. Ti se sem dostali poté, co velký hladomor zasáhl celou oblast, včetně země Kenaan. A zůstali zde i po skončení hladomoru jako otroci. Pesach připomíná vyvedení izraelského lidu Mojžíšem z egyptského otroctví a patří k nejstarším náboženským svátkům vůbec. O prvním večeru svátku se koná sederová večeře, spojená s pevně stanoveným rituálem.

Velikonoce

Nejvýznamnějším křesťanským svátkem je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Letos vychází na období od 7. dubna do 10. dubna. Křesťanští poutníci míří v těchto dnech do Jeruzaléma, aby si připomněli poslední hodiny života Ježíše Krista i jeho vzkříšení. Ulice Jeruzaléma a všechna posvátná místa, spojená s jeho příběhem, jsou v tu dobu v obležení věřících z celého světa. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.

zdroj: Cedok.cz, iRozhlas.cz, Theguardian.com, Edition.cnn.com, ceskatelevize.cz