Nádivka patří k tradičním velikonočním pokrmům a receptů na ni existují tisíce. Zkuste letos tento, je prověřený mnoha generacemi a opravdu nemá chybu. A navíc přidáváme jeden méně známý na velikonoční bramborou buchtu z roku 1930.
Velikonoční hodování začínalo vždy už na Zelený čtvrtek, kdy na stole nesmělo chybět něco zeleného například hrachová polévka, nebo čerstvé listy špenátu. A pekly se jidáše. Tohle sladké pečivo z kynutého těsta (1 kg polohrubé mouky, 150 g sádla, 100 g cukru, 2 žloutky, 50 g droždí, necelý půl litr mléka, sůl) symbolizuje provaz, na kterém se oběsil zrádný Jidáš. Podle tradice se jidáše potírají medem a jedí se právě na Zelený čtvrtek dopoledne, nebo ještě lépe ráno před východem slunce. To má zajistit nejen pevné zdraví, ale i ochranu před hadím uštknutím a vosím píchnutím. Velikonoční vaření a pečení mělo vždy svá pevně daná pravidla. Na Bílou sobotu se pekl beránek a mazance, které se světily v kostele a hospodář dával kousky na pole, do sadů i chlévů, aby si zajistil úrodu po celý rok.
Kde se vzala hlavička?
Na Zelený čtvrtek se pekla také nádivka zvaná hlavička. Ten název zní dnes mnohým podivně, ale má velmi logické vysvětlení. Kdysi se totiž do nádivky přidávalo maso obrané s jehněčích hlav. Později se začalo nahrazovat uzeným, vepřovým i telecím, většina dnešních receptů pak zůstala jen u uzeného, protože nám to tak nejvíc chutná. Zajímavé je, že kopřivy se do nádivky přidávaly spíše z nouze, hospodyňky měly mnohem raději čerstvé listy špenátu, čerstvě vyrašené bylinky (například libeček) nebo medvědí česnek.
Jak ale dobře víme, Velikonoce se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku, takže jejich datum je pohyblivé a tudíž úroda zelených bylin byla pokaždé jiná. A když nebyly ty dobré, daly se aspoň kopřivy, aby byla tradice „něčeho zeleného“ dodržená. Jsou trochu nahořklé, takže moc nevěřte, že bez nich není ta správná nádivka. S čerstvou pažitkou, petrželkou, majoránkou, libečkem, špenátem či medvědím česnekem je mnohem lepší. Vyzkoušejte a dáte nám za pravdu.
Babiččina velikonoční nádivka
Pro cca 6 osob potřebujete: 10 rohlíků, 8 housek, 300 g dobrého uzeného, 6 vajec, 50 g másla, asi 3 lžíce smetany, sůl, pepř a „něco zeleného“
Postup: Pečivo rozkrájejte na malé kostičky a ty na sucho krátce opražte na pánvi nebo v troubě. Žloutky oddělte od bílků. Ke kostičkám pečiva přidejte pokrájené uzené, pokapejte je smetanou, žloutky smíchejte s rozpuštěným máslem a vlijte na směs. Přidejte nasekané byliny, osolte, opepřete a vmíchejte ušlehaný sníh. Rozetřete do formy vymazané máslem a pečte asi 25 minut na 180 stupňů.
A ještě jeden starodávný recept navíc…
Pokud vám nechutná obyčejná nádivka či chcete letos zkusit něco jiného, můžete vyzkoušet jeden starý prvorepublikový recept z roku 1930 na bramborovou buchtu s uzeným. Pochází z knihy Jaroslava Vašáka První republika u stolu.
Do 3/4 l vlažného mléka nastrouháme 3-4 syrové brambory, rozdrobíme 1/2 kostky kvasnic, přidáme 2 vejce, sůl, mletý pepř, majoránku, 3-4 stroužky česneku, trochu nasekaných kopřiv nebo jiných zelených bylinek (petržel, kontryhel, pažitka).
Pak přidáme asi 40 dkg nasekaného uvařeného uzeného masa a promícháme. Použít se mohou i škvarky nebo slanina. Do směsi přidáme trochu hrubé mouky podle potřeby tak, aby vzniklo hustší těsto a necháme kynout. Vymažeme si pekáč sádlem, vysypeme moukou, do něj vykynuté těsto nalijeme a pečeme asi na 190 stupňů dozlatova.
Zdroj: www.ceskevelikonoce.cz, regiony.rozhlas.cz, ceskatelevize.cz
