Přelomová výstava, mapující dílo a život jednoho z našich světově nejproslulejších umělců 20. století Alfonse Muchy, přilákala od svého zahájení už několik desítek tisíc lidí. Všechny, kdo ji ještě nestihli navštívit, jistě potěší, že mají šanci až do 31. prosince, protože byla o dva měsíce prodloužená. A rozhodně stojí za vidění.
Více než 200 obrazů, fotografií a dalších uměleckých předmětů ukazujících Muchu i z méně známých – či prakticky neznámých – úhlů je vystaveno ve Valdštejnské jízdárně Senátu Parlamentu ČR. Tak zní oficiální stručná informace, na co se na této, vpravdě unikátní výstavě „Mucha, rodinná sbírka“, můžete těšit. Musím ale říct, že ač sama nejsem zapáleným fanouškem Muchova umění, výstava mě velmi překvapila. V tom nejlepším slova smyslu. Nabízí totiž mnohem víc, než jen přehlídku Muchova díla.
Nápaditá expozice
První, co vás při příchodu do sálu Valdštejnské jízdárny zaujme, je velmi nápaditá expozice. Však také za ní stojí jedna z našich světově nejznámějších a nejnadanějších architektek Eva Jiřičná. Jednotlivé části výstavy se rozhodla rozdělit do šesti ucelených částí, poskládaných do barevné palety. Každá z barev je charakteristická pro dané období Muchova života a tvorby. Hned na úvod se vám tu na velkých plátnech představí celá Muchova rodina, ale pak už se hned ponoříte do jeho bohatého uměleckého i soukromého života.
foto: Jakub Hrab
Život bohéma
První část výstavy je věnována jeho bohémskému životu v Paříži, kam přijel v roce 1887. Během dvou let tu získal formální vzdělání, ovšem tak trochu dílem náhody začal tvořit také knižní a časopisecké ilustrace. Z vystavených obrazů a děl ale nemáte pocit, že by mu to nějak vadilo. Právě naopak. Dýchá z nich mladická rozpustilost a nevázanost, rozhodně máte dojem, že si život v Paříží tenkrát užíval. Seznámil se tu tehdy i dalšími umělci, mezi jinými například s Paulem Gauguinem. Což dokládají i vystavené dobové fotografie, které si určitě pozorně prohlídněte. Už jste někdy viděli slavného Gauguinena v rozpustilé póze u klavíru a bez kalhot? Tehdejší večírky byly, zdá se, celkem bujaré.
Talent, který dostal příležitost
Zásadní průlom v Muchově kariéře přišel na počátku roku 1895. Plakát pro hru Gismonda se Sarah Bernhardtovou z Muchy udělal prakticky přes noc hvězdu. Ten na výstavě samozřejmě také nechybí. Jak se ale přesvědčíte, Mucha tento úspěch dokázal náležitě zúročit.
Velmi brzy začal dostávat zakázky na další reklamní plakáty a v roce 1896 podepsal výhradní smlouvu s pařížským tiskařem F. Champenoisem. To mu zajistilo nejen finanční stabilitu, ale také možnost kromě plakátů vytvářet dekorativní panó. I díky tomu se Muchova tvorba během několika let stala natolik známou, že se pro ni vžilo označení le style Mucha.
Nebylo tedy překvapením, že se Mucha jako nejvyhledávanější designér v Paříži podílel na celé řadě výstav a projektů na Světové výstavě roku 1900 – největší události století –, jako byla například dekorace pavilonu Bosny a Hercegoviny, tehdy součásti Rakouska-Uherska. K vidění je tu ale i například jeho návrh interiéru luxusního klenotnictví, šperků a další díla. Jeho tvorba byla opravdu velmi pestrá a pokud jste až doteď znali pouze jeho u nás nejslavnější dílo Slovanskou epopej, budete překvapení šíří jeho talentu.
Pohled shora
V polovině výstavy máte možnost vystoupit do vyvýšené části jízdárny a podívat se na celou výstavu shora. To nevynechte, jednak tu jsou vystavená další díla, a také se tu promítá i film o chystané nové expozici Muchova díla uprostřed Prahy. A hlavně se vám tu poskytne ucelený pohled na celou výstavu a oceníte genialitu architektonického návrhu Evy Jiřičné. Na atraktivnosti výstavy má zásadní podíl. Po sestoupení zpět dolů, se vám otevře další část umělcova života, ta pro mnohé zásadnější, ale také vážnější a hlubší.
Vlastenec a filozof
Jedním z umělců, se kterými se Mucha na začátku 90. let 19. století seznámil byl i spisovatel August Strindberg, jehož teorie „neviditelných sil“ Alfonse Muchu silně ovlivnila. V roce 1898 Mucha vstoupil do nejstarší zednářské lóže v kontinentální Evropě Grand Orient de France. Po vzniku Československa v roce 1918 se významným způsobem zasadil o obnovení českého svobodného zednářství. Mimo jiné pracoval na několika projektech pro zednářské lóže včetně tvorby odznaků, patentových listin a obřadních číší.
V roce 1911 po dokončení výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě v Praze se Mucha přestěhoval na zámek Zbiroh, aby se mohl plně koncentrovat na práci na Slovanské epopeji. Výstava podrobně ukazuje, jak Mucha skrze přípravná díla tento monumentální soubor maleb tvořil – od velkoformátových i malých studií, po ateliérové a dokumentární fotografie.
Výstava končí Muchovým finálním – bohužel nedokončeným – projektem, triptychem zobrazujícím Věk rozumu, Věk moudrosti a Věk lásky. Práci na něm Alfons Mucha započal v roce 1936; přál si zobrazit rozum, moudrost a lásku jako tři nejdůležitější symboly lidskosti, přičemž věřil, že jen harmonické fungování těchto tří prvků dohromady může přispět k rozvoji lidstva.
Je to trochu smutné loučení, se záběru výstavy máte silný pocit, jak moc Alfonse Muchu zasáhl blížící se příchod druhé světové války. Ale zároveň odcházíte s pocitem, že o tomto nadaném umělci víte o hodně víc. Mnohem víc, než jste čekali, že se dozvíte.
Výstava je otevřená až do konce roku
Výstavu můžete navštívit každý všední den a v neděli od 10:00 do 18:00, v sobotu od 10:00 do 20:00. Ceny vstupenek se pohybují od 240 Kč pro dospělého, rodinné vstupné stojí 500 Kč, studenti od 15 let a senioři mají zvýhodněné vstupné 150 Kč. Vstupenky je možné koupit buď přímo na pokladně Valdštejnské jízdárny, nebo online přes web výstavy mucha.eu. Původně měla být ukončena už na konci října, ale pro velký zájem byla prodloužena do 31.12.
„Z toho mám obrovskou radost, protože výstavu jsme dělali hlavně pro lidi, což může znít banálně. Jedním z pilířů tvorby mého dědečka ale byla myšlenka, že umění má být srozumitelné a dostupné pro všechny, nikoliv jen bohaté a mocné. A tím jsme se řídili,“ říká vnuk Alfonse Muchy a předseda správní rady Nadace Mucha John Mucha.
Pro prodloužení expozice Mucha, rodinná sbírka hrálo i to, že je součástí oficiálních akcí doprovázejících doposud velmi úspěšné české předsednictví Radě EU. Alfons Mucha byl totiž na jedné straně zapálený vlastenec, na straně druhé i díky rokům stráveným zejména ve Francii – od níž Česko symbolicky převzalo řízení Evropské unie – také přesvědčeným Evropanem. I díky celosvětovému renomé si tak výstavu Mucha, rodinná sbírka prohlédly i špičky členských států, naposledy například místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager.
Alfons Mucha
Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při utváření estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894. Právě tehdy totiž přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardtovou. „Muchův styl“ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardtovou a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky, nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do své rodné země v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série dvaceti obrazů zobrazujících historii Slovanů nazvané Slovanská epopej.
Muchova umělecká díla nadále ovlivňují současné umělce, které jeho vizuální jazyk inspiruje. Stále aktuální vliv umělcova odkazu zrcadlí rock’n’rollové plakáty, manga a dokonce i filmy se superhrdiny a videohry.
Nadace Mucha
Nadace Mucha je nezávislá, obecně prospěšná společnost s mezinárodní působností založená v roce 1992 vnukem malíře Johnem Muchou a snachou Alfonse Muchy Geraldine Thomsen Mucha. Cílem nadace je chránit a zachovat rodinnou sbírku, která je největší a nejobsáhlejší kolekcí prací Alfonse Muchy na světě a propagovat dílo Alfonse Muchy. V průběhu let Nadace Mucha uspořádala více než 50 výstav po celém světě, na kterých se více než 6 500 000 návštěvníků seznámilo nejen s dílem Alfonse Muchy, ale také s českou kulturou. Nadace Mucha je mezinárodně uznávána jako autorita života a díla Alfonse Muchy. Předsedou správní rady nadace je John Mucha.
Zdroj: mucha.eu
