Seriál Petry Špindlerové „Máma na cestách”: Malá Strana

Procházka liduprázdnými uličkami
foto: město Praha

V současné době má naše hlavní město zvláštní atmosféru. Na jednu stranu je velmi smutné, na druhou až půvabné. Jeho prázdnota má své specifické kouzlo.

Ačkoliv bydlím v centru, objevuju najednou místa, která jsem předtím nikdy neviděla. Možná taky proto, že se mi nechtělo prodírat se davem turistů. Jak říkala moje prababička: „Díváme se stále do dálky, a to co máme u nosu nevidíme.” O víkendu, kdy většina obyvatel odcestuje na venkov, na své chaty a chalupy, je město ještě prázdnější. A právě teď to platí dvojnásob. Člověk by řekl, že už to ani víc nejde.

Toulky městem…

To je ten správný čas, kdy vyrážíme s dětmi a psy na procházku. Jen tak se toulat zapadlými uličkami a jejich prázdnotu si užít. Nejsem rodilý Pražák jako můj tatínek, ale žiju zde většinu svého života a naše hlavní město miluju.

foto: archiv redakce

Moje děti mají tyhle procházky moc rády, protože vědí, že cestou si dají určitě nějakou dobrotu. Děda jim říká, že jsou kavárenští povaleči. No co, pořád lepší být kavárenský než hospodský povaleč. I když ted’ jsme všichni tak leda domácí gaučoví povaleči.

Ukrytý poklad

Brouzdali jsme se uličkami kolem Karlova mostu, až jsme dorazili do ulice Míšenská. Svůj název dostala podle historické oblasti Míšensko, ze kterého přicházeli v 18.stol. do Prahy němečtí studenti. Ti bydleli v domě U lužického semináře.

Míšenská je považována za nejzachovalejší barokní ulici v Praze. A právě v ní jsme našli hotový poklad.

Míšenská ulice na Malé Straně / foto: archiv redakce

Přenádhernou fresku “Zázračné Panny Marie Chlumecké”, na které jsme mohli oči nechat. Stáli jsme na chodníku a tiše zírali, fascinováni tou krásou, která z ní vycházela. Nikdy předtím jsme ji neviděli. Z toho děti usoudily, že právě ted’ je ten správný čas prosit o zázrak…

Byli bychom tam asi stáli doted’, kdyby naši pejsci už nebyli netrpěliví. Chtěli už jít a po cestě si čmuchat. Trčet na jednom místě je vážně nebaví.  Sedět na chodníku není procházka. Hned jak jsme dorazili domů, jsme začali hledat informace o téhle nádheře.

Panna Marie Chlumecká má i podobu sochy. Tu najdete na poutním místě “Chlum svaté Máří” kousek od Sokolova. Legenda o ní praví, že je opravdu zázračná. Když jeden řeznický tovaryš uviděl sošku v lískovém keři u cesty, tak si ji odnesl domů. Ovšem ta druhý den zmizela.  Hledal ji, kde se dalo. Až došel ke keři a zůstal jako opařený… Vrátila se sama zpět na svoje místo. Tovaryš to považoval za “Boží znamení”.

foto: archiv autora

Cesta za zázrakem

Z tohoto místa se stalo poutní. Staral se o něj rytířský řád “Křížovníci s červenou hvězdou”. Což je jediný mužský řád, ryze český, se sídlem v Praze. A právě ti sídlili na Malé Straně a nechali zhotovit fresku Zázračné Panny Marie Chlumské, aby ji měli blíž. 

Dodnes spravují poutní místo “Chlum svaté Máří”, kde sošku můžete spatřit v Milostné kapli.

A pokud chcete poprosit o zázrak, můžete zamířit do západních Čech. Nebo stačí zajít do Míšenské ulice.

Freska je chráněnou památkou UNESCO.


O autorce:
Herečka, cestovatelka, učitelka jógy, narozená ve znamení Lva 18. srpna 1972 na Vysočině. Dětství strávila v Rovečném. Založila nadační fond YogaHelp, je členkou správní rady Život dětem a stala se patronkou projektu Blueland.

V době otevření divadel ji můžete vidět ve hrách – The Naked Truth – Odhalená pravda, Tančírna, K – Pax svět podle Prota. A nově i v připravované komedii Ocenění v Divadle Radka Brzobohatého.

Pokud máte nějaké dotazy, nebo se jen budete chtít inspirovat tím, co dělá, můžete ji sledovat na jejím Instagramu Petra Špindlerová.


Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související