Nobelovy ceny jsou rozdány

Ceny se slavnostně předávají 10. prosince, na výročí úmrtí jejich zakladatele a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
foto: Nobel Prize

Kdo si letos odnesl nejprestižnější ceny světa za vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti v oborech fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír?

Nobelovy ceny se udělují každoročně už od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu.

Cenu za mír, a to za boj za svobodu slova, získali v letošním roce dva novináři – Dmitrij Muratov z Ruska, spoluzakladatel a šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta a spoluzakladatelka portálu Rappler, Maria Ressaová z Filipín. Poselství výboru, který Nobelovy ceny uděluje je tedy více než jasné. Cesta k míru vede přes svobodu slova. Na toto prestižní ocenění bylo letos jmenováno 329 lidí a organizací. Mezi kandidáty byli i Reportéři bez hranic nebo mladá aktivistka Greta Thunberg.

„Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám,” bylo uvedeno v prohlášení Nobelova výboru.

Další ocenění

Nobelovu cenu za literaturu získal zanzibarský rodák Abdulrazakov Gurnahov. V jeho románech a povídkách se objevuje především téma emigrace a střet různých kultur. Česky ale zatím žádné jeho dílo nevyšlo. V angličtině vyšly knihy Paradise, Afterlives, Gravel Heart, By the Sea a řada dalších. Mezi kandidáty na Nobelovu cenu delší dobu působí i japonský spisovatel Haruki Murakami nebo český autor Milan Kundera.

Cenu za chemii udělila královská švédská akademie věd německému chemikovi Benjaminu Listovi a britskému výzkumníkovi žijícímu v USA Davidu MacMillanovi za vývoj nástroje stavění molekul”, tzv. asymetrické organokatalýzy.

Ocenění v oblasti fyziky se dočkali americký meteorolog a klimatolog Syukuro Manabe, německý oceánograf Klaus Hasselmann a italský teoretický fyzik Giorgio Parisi za objevy klimatických a komplexních fyzikálních systémů.

Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkému fyziologovi Davidu Juliusovi a libanonsko-americkému molekulárnímu biologovi Ardemu Patapoutianovi. Cenu získali za objevy receptorů pro teplotu a hmat.

Prvním držitelem Nobelovy ceny české národnosti se stal Jaroslav Heyrovský (1890–1967), fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. Cenu za chemii získal v roce 1959, desítky let poté, co objev učinil. Poprvé byl přitom na cenu navržený už v roce 1934.


Alfred Nobel ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně rozdány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti. O cenách za fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství a literaturu rozhoduje švédská Královská akademie věd. A kandidáta na Nobelovu cenu za mír vybírá komise norského parlamentu.

V roce 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit i Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, nejedná se o pravou „Nobelovu cenu“. Na památku Alfreda Nobela se totiž další ceny zavádět již nemají.

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související