Kdo si letos odnesl nejprestižnější ceny světa za vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti v oborech fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír?
Nobelovy ceny se udělují každoročně už od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu.
Cenu za mír, a to za boj za svobodu slova, získali v letošním roce dva novináři – Dmitrij Muratov z Ruska, spoluzakladatel a šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta a spoluzakladatelka portálu Rappler, Maria Ressaová z Filipín. Poselství výboru, který Nobelovy ceny uděluje je tedy více než jasné. Cesta k míru vede přes svobodu slova. Na toto prestižní ocenění bylo letos jmenováno 329 lidí a organizací. Mezi kandidáty byli i Reportéři bez hranic nebo mladá aktivistka Greta Thunberg.
„Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám,” bylo uvedeno v prohlášení Nobelova výboru.
Další ocenění
Nobelovu cenu za literaturu získal zanzibarský rodák Abdulrazakov Gurnahov. V jeho románech a povídkách se objevuje především téma emigrace a střet různých kultur. Česky ale zatím žádné jeho dílo nevyšlo. V angličtině vyšly knihy Paradise, Afterlives, Gravel Heart, By the Sea a řada dalších. Mezi kandidáty na Nobelovu cenu delší dobu působí i japonský spisovatel Haruki Murakami nebo český autor Milan Kundera.
Cenu za chemii udělila královská švédská akademie věd německému chemikovi Benjaminu Listovi a britskému výzkumníkovi žijícímu v USA Davidu MacMillanovi za vývoj nástroje stavění molekul”, tzv. asymetrické organokatalýzy.
Ocenění v oblasti fyziky se dočkali americký meteorolog a klimatolog Syukuro Manabe, německý oceánograf Klaus Hasselmann a italský teoretický fyzik Giorgio Parisi za objevy klimatických a komplexních fyzikálních systémů.
Letošní Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla udělena americkému fyziologovi Davidu Juliusovi a libanonsko-americkému molekulárnímu biologovi Ardemu Patapoutianovi. Cenu získali za objevy receptorů pro teplotu a hmat.
Prvním držitelem Nobelovy ceny české národnosti se stal Jaroslav Heyrovský (1890–1967), fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. Cenu za chemii získal v roce 1959, desítky let poté, co objev učinil. Poprvé byl přitom na cenu navržený už v roce 1934.
Alfred Nobel ve své závěti napsal, že z jeho pozůstalosti mají být každoročně rozdány ceny za vynikající činy v pěti oblastech lidské činnosti. O cenách za fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství a literaturu rozhoduje švédská Královská akademie věd. A kandidáta na Nobelovu cenu za mír vybírá komise norského parlamentu.
V roce 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit i Nobelovu cenu za ekonomii, pod názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela“. Tuto cenu uděluje švédská Královská akademie věd, ale jelikož není zmíněna v Nobelově závěti, nejedná se o pravou „Nobelovu cenu“. Na památku Alfreda Nobela se totiž další ceny zavádět již nemají.
