Přestože letošní rok moc cestovat nemůžeme, není od věci si alespoň připomenout, jak a kde začíná předvánoční čas ve světě. Advent přece patří k nejkrásnějším obdobím roku a všechny místa světa si vytváří svou osobitou slavnostní atmosféru. My jsme pro vás vybrali 13 různých států …
Rakousko
Od našich jižních sousedů pochází snad nejznámější vánoční píseň „Tichá noc“ (Stille Nacht, 1818). A je tu stále hodně oblíbená, od první adventní neděle se line snad z každé domácnosti. Začátek adventu zde slaví podobným způsobem jako u nás v Česku, což není nic divného, když jsme kdysi tvořili jednu zemi, a to Rakousko – Uhersko.
Nechybí tedy nedělní zapalování svící na adventním věnci, který tady bývá nejčastěji v zeleno-fialovém provedení – zelená je barvou naděje a fialová barvou minulosti. Hospodyňky připravují typické štoly, štrúdly, „kletzenbrot“, což je chléb s křížalami, pečou vanilkové rohlíčky a jiné dobroty. Rakušané dodržují i prastarý zvyk, že na svatou Barboru trhají snítky třešní s nalitými poupaty. Své tradice si chrání a bojují za jejich udržování, proto nemají nijak v lásce amerického Santa Klause. K večeři na Štědrý den si jako my, nejčastěji dávají rybu s bramborovým salátem.
Německo
Naši západní a severní sousedé především dodržují svou 300 let starou tradici pečení štoly. Na stole jim v žádném případě nesmí chybět adventní věnec se čtyřmi svíčkami. Ty zapalují jako u nás, každou neděli a až do Vánoc se u svátečního věnečku schází s rodinou, aby si zazpívali koledy. Když se sejdou děti z různých koutů Německa, většinou se nemohou shodnout, kdo jim vlastně nosí pod stromeček dárky.
V Bavorsku a Bádensko-Württembersku chodí jako u nás v Čechách Ježíšek (Christkind), v severních oblastech však děti vyhlížejí Vánočního muže (Weihnachtsmann). A aby jeden či druhý všechno stíhal, vždy na pomoc pošle neposedný vítr.
Polsko
Zde se advent liší od těch našich, především po duchovní stránce. V silně katolickém Polsku je totiž advent plný modliteb. Brzy ráno se začíná den mší zvanou roráty. Jde o liturgicko-hudební formu mše svaté, která se koná právě v čase adventu.
Všichni v kostele drží zapálené svíčky, které symbolizují příchod světla a spásu. Rozhodně doporučuji alespoň jednou v životě tento zvyk zažít na vlastní oči. V člověku to zanechá hluboký zážitek. Nechybí ani půst a další duchovní tradice. Mezi ty patří především domácí tvorba dekorací a pečení cukroví. V domácnostech samozřejmě nechybí tradiční výzdoba – svíčky, větve ani věnce.
Slovensko
Nikoho asi nepřekvapí, že svátky jsou hodně podobné těm našim, ovšem duchovně jsou blíž spíše těm v Polsku. Slováci jsou na rozdíl od nás Čechů více nábožensky založení a Vánoce prožívají především jako křesťanský svátek. Už po Kateřině je zde vyhlášen adventní půst a kdysi byly dokonce zakázané společné zábavy, svatby a nesmělo se ani tancovat.
Štědrovečerní sváteční tabule se liší jen mírně. Místo rybí polévky připravují kapustnici (zelňačka). Na stole mají opékance (bochánky velikosti ořechů pečené z kynutého těsta, které se jedí posypané mákem). Místo vánočky pečou koláče a k bramborovému salátu jí nejen kapra, ale i další ryby.
Chorvatsko
Na tomto balkánském poloostrově je převážná většina obyvatel římsko-katolického vyznání, a proto jsou pro Chorvaty svátky též především o náboženských zvycích a tradicích. Přípravy začínají už před adventem 25. listopadu, na svátek Sveta Kata (den sv. Kateřiny). V tu dobu jsou hodně oblíbené pečené kaštany, svařené víno a tradiční „bakalar“, což je druh sušené tresky. Chorvaté říkají adventu Došašće a také, jako u nás, zapalují každou neděli jednu svíčku na adventním věnci.
Ten se v Chorvatsku splétá z větviček stále zelených rostlin, takže věnec nemá začátek ani konec a symbolizuje tak Boha s jeho nekonečností. Velká většina Chorvatů se snaží navštívit v době svátků záhřebskou novogotickou katedrálu Nanebevzetí Panny Marie. Jde o nejvyšší budovu v Chorvatsku a lidé ji považují za jednu z nejkrásnějších na světě.
Velká Británie
Už po staletí se zde dodržují prakticky stejné adventní a vánoční tradice. Advent tu začíná rozsvěcováním vánočních světel v ulicích. Kdo může, měl by určitě v době Vánoc navštívit jednu z nejkrásnějších gotických katedrál v Salisbury. Její základní kámen byl položen už v roce 1220. S adventem jsou hlavně u dětí úzce spojeny oblíbené adventní kalendáře. Ten původní byl ze svíček, poté se začaly vyrábět s čokoládovými bonbony a dnes si Angličané pochutnávají i na těch se sýrovými pochoutkami, panáky brandy a ginu nebo se prodávají i s hračkami.
Na Štědrý den pak v televizi sledují královnu, která pronáší slavnostní vánoční řeč. Na sváteční tabuli pak najdete pečeného krocana, biskupský chlebíček a tradiční anglický pudink, do kterého se kdysi přidávalo kromě dalších ingrediencí i maso. Dnes už zde dělají spíše sladkou verzi, kterou koupíte i hotovou. 25. prosince přinese Father Christmas, Otec Vánoc dětem vymodlené dárečky.
USA
Za velkou louží začínají s adventem snad už po prázdninách. Pro Američany jsou totiž Vánoce spíše soutěží o největší, nejšílenější a nejokatější výzdobu – často hodně barevnou, kýčovitou a pompézní. Každá z národnostních menšin si svátky prožívá dle vlastních tradic, ale obecně převládají většinou ty původně britské.
Kapra tak logicky na americkém svátečním stole nenajdete. Za to o nadívaného krocana, brusinkové želé či dýňový koláč nebývá nouze. Dárky pak přináší Santa Claus, který je 25. prosince dá pod stromeček či dětem naplní punčochy zavěšené na krbové římse.
Mexiko
Stejně jako v Česku i v Mexiku začínají svátky už adventem, který je naplněn tradicemi a náboženskými obřady. V Mexiku se také vyrábí adventní věnec, na kterém se zapalují svíčky. Každou neděli se pak všichni členové rodiny společně modlí. 15. prosince už zdobí stromeček a staví betlém. Dodržují zde i tradici zvanou Las Posadas, kdy od 16. do 24. prosince probíhá oslava Marie a Josefa.
Pokud se vám někdy podaří přijet do Mexika, a to právě o svátcích, určitě navštivte metropolitní katedrálu v Mexico City. Je nejen největší v Latinské Americe, ale zajímavostí je, že díky stavbě, která trvala více než dvě století, můžete obdivovat směs různých architektonických stylů.
ČÍNA
Vánoce se tu oficiálně neslaví, protože pro Číňany je mnohem významnější čínský Nový rok. Ovšem zhruba pětina populace, což je kolem 1,5 miliardy obyvatel, jsou křesťané, a ti si tyto svátky vzít rozhodně nenechají. Hlavní doménou adventu je pro ně rozsvícení červených papírových luceren, které pak věší na pagody v domech. Jde o jeden z nejstarších zvyků, které do Číny přinesli misionáři ze západu.
V Šanghaji, kde se více projevuje vliv západu, byla postavena v tomto duchu v roce 1906 katedrála sv. Ignáce a místní křesťané ji hojně navštěvují. Setkat se tu ale můžete i se zvyky převzatými především z USA, k nimž patří třeba Santa Claus. Tradiční čínský Nový rok je pohyblivý a přichází mezi 21. 1. – 21. 2. Pro Číňany je tento den velmi důležitý, od rána probíhají oslavy včetně monstrózních ohňostrojů.
JAPONSKO
I zde se tento svátek, stejně jako v Číně bere s rezervou, křesťanství je rozšířeno pouze v nepatrné míře. Jejich specialitou je pak vánoční dort, který je z piškotového korpusu pokrytého šlehačkou a ozdobeného jahodami. Dárky nosí Santa Claus a nechává je dětem vedle postele.
Hlavními oslavami v Japonsku je Nový rok, který je ve stejný den, jako u nás, ovšem s tím rozdílem, že ho slaví tři dny. V tomto období také zazní 108 úderů, které mají zahnat podle buddhistické víry 108 neřestí.
AFRIKA
Více než třetina obyvatel jsou křesťané a ti slaví Vánoce podobně, jako v Evropě či v Americe. Takže ani tady nechybí věnce, svíčky, punčochy, krocan, hovězí, pudink či biskupský chlebíček.
Jediné, v čem se místní Vánoce liší od ostatních je, že místo jedle tu zdobí palmy. Lidé pak chodí do kostela a zpívají koledy. Někteří si zde potrpí na společnou večeři s příbuznými venku.
AUSTRÁLIE
První vlaštovkou přicházejících svátků je „Vánoční keř“ – Christmas Bush. Jeho krémové květy se během adventu až do Vánoc mění na oranžovo červenou až temně rudou. Také počasí se mění, začínají teplé a dusné dny. Převážná většina obyvatel jsou křesťané, takže Vánoce se slaví podobně jako v Evropě. Část tradic i víru si Australané ponechali od přistěhovalců z Anglie, ovšem přizpůsobili si ji do odlehčené „letní verze“.
Proto k typickým svátečním chodům patří mořské plody, ryby, letní saláty, zmrzlina, koláče nebo tradiční puding. Štědrovečerní večeře se často odehrává venku, na terase nebo na pláži v podobě pikniků. Dárky pod stromeček pak nosí 25. prosince ráno Otec Vánoc (Father Christmas) – stejně jako v Anglii. Stromeček mají Australané obvykle umělý nebo zasazený v květináči.
GRÓNSKO
Zde je vše velmi specifické, a pokud se vám podaří, alespoň jedenkrát Vánoce zažít právě tady, možná nebudete chtít nikdy už žádné jiné. Odehrávají se totiž během tři měsíce trvající mrazivé polární noci, kdy na obloze vidíte polární záři. Tento fakt vám nezkazí ani to, že teplota často klesá až k minus 30. Peče se tu tradiční místní chleba a na stole nechybí ovoce či zelenina. Co koupíte, nedáváte do lednice, ale kupodivu do teplých boxů, jinak byste měli vše permanentně zmrzlé.
Kapra na stole určitě nenajdete, protože štědrovečerní večeři kralují alky (rackovití mořští ptáci), husy nebo kachny, k nim se podává červenolistá lebeda. Nechybí ani dánský rýžový pudink s mandlemi, politý višňovou šťávou s nasekanými mandlemi. 25. prosince si místní popřejí Juullimi! (Hezké Vánoce), zajdou společně do kostela a pak zasednou k bohatě prostřenému stolu. Podle tradic servírují uzené ryby, steaky z pižmoně, polévka z ledního medvěda, velrybí maso s omáčkou a nesmí chybět vařený tuleň. Dárky zde rozdává Vánoční muž. Většinou jde spíše o drobné ruční práce, jelikož v Grónsku jsou ušetřeni předvánočního shonu, svátky nevnímají tak materiálně.
Související:
