Mohl by botox pomáhat při léčbě deprese? Vědci věří, že ano

foto: Unsplash

Napsáno už o něm bylo mnohé, ale že by botox dokázal léčit deprese a úzkosti? Nezní to moc pravděpodobně, ale podle studie zveřejněné v časopise Scientific Reports by to tak skutečně mohlo být.

Injekce botulotoxinu se běžně používají k vyhlazení vrásek. Ale i při léčbě různých zdravotních obtíží jako je nadměrné pocení, nekontrolovatelné mrkání, chronické migrény, hyperaktivní močový měchýř či neurologické poruchy, způsobující svalové kontrakce a bolest v oblasti šíje či ramen.

Botox se vyrábí z toxinu produkovaného bakterií clostridium botulinum. Působí tak, že oslabuje nebo paralyzuje svaly a nervy. Jeho účinek je dočasný, tělo dokáže postupně činnost paralyzovaných partií obnovit. Což je důvod, proč se musí po šesti či více měsících případně aplikovat znovu.

Dokáže botox léčit depresi?

Na celém světě trpí depresí více než 264 milionů lidí. Běžná léčba ale bohužel není účinná téměř u jedné třetiny z nich. I přesto, že se snaží dodržovat rady lékařů a berou předepsané léky. Podle výsledků studie, zveřejněné v časopise Scientific Reports, by právě aplikace botoxu mohla být jednou z cest, jak těmto pacientům pomoci. Vědci během studie rozdělili pacienty do osmi skupin podle indikací, kvůli kterým injekce botulotoxinu dostávali. Nejčastěji se jednalo o léčbu nadměrného pocení, vyhlazování vrásek v obličeji, migrény či svalové křeče. V každé skupině polovina z testovaných dostávala skutečně botox, druhá placebo. Výsledkem bylo, že u těch, kteří dostávali botox (ať už z jakéholiv důvodu), bylo shledáno snížení depresivních stavů o 40% až 88%.

„Zjistili jsme, že účinek nezávisí na místě vpichu ani na zdravotních indikacích, které jsou u botoxu poměrně rozmanité,“ vysvětlil Ruben Abagyan, hlavní autor studie a profesor na Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences na Kalifornské univerzitě v San Diegu.

Možná je vše jinak

„Výsledky jsou fascinující, protože to znamená, že deprese může léčena aplikací botoxu na různých místech těla. Tedy ne nutně injekcí do jednoho z obličejových svalů, což může být v některých případech nežádoucí,“ dodal Abagyan. Původně se totiž vědci domnívali, že existuje přímá souvislost mezi aplikací botoxu do oblasti mezi obočím a snížením negativních emocí jako je hněv, strach či zlost. Některé předchozí studie to totiž naznačovali. Podle Rubena Abagyana se ale tahle hypotéza nepotvrdila. „Spíše se zdá, že nepatrné množství botolotoxinu se po aplikaci dostane i do krevního řečiště. A postupně až do mozku, kde zřejmě dokáže ovlivnit centra zodpovědná za psychickou pohodu.“ V dalších studiích se vědci chtějí zaměřit i na fakt, zda ve výsledcích nehraje roli rovněž to, že rozvolněním chronického zatuhnutí svalu se automaticky uvolní i psychické napětí.

Každopádně tvůrci zmíněné studie navrhují, aby se injekce botoxu staly do budoucna alternativní léčbou pro ty, kteří nemají štěstí s běžnou léčbou deprese. Což platí zejména u pacientů, kteří trpí i dalšími přidruženými obtížemi. „Pokud někdo potřebuje léčbu nadměrného slinění, křečí nebo nakloněné hlavy a je současně depresivní, naše závěry ukazují, že botox může být prospěšný pro obě indikace,“ dodává Abagyan. „A pokud můžete zabít dvě mouchy jednou ranou, myslím, že je to určitě něco, co stojí za zvážení.“

zdroj: edition.cnn.com, www.nature.com, theravive.com

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související