Seriálů z prostředí nemocnic tu už bylo hafo. Takže proč si pustit další? Důvodů je víc…
New Amsterdam se na Netflixu objevil teprve nedávno, ač jeho pilotní díl byl odvysílán už v roce 2018. Přesto, když si ho pustíte, působí svižně a moderně. Startuje nástupem nového ředitele „nemocnice pro všechny“ Maxe Goodwina, kterého ztvárnil Ryan Eggold. Max je sympaťák, kterého chcete mít za doktora. Hezký, pohledný, obětavý. Navíc připravený provést v nemocnici okamžité změny, které mají společného jmenovatele: Vše, pro co nejlepší péči o pacienty. A začne pěkně zostra…
Pokud namítnete, že seriál New Amsterdam je tak trochu soap opera zasazená do prostředí velké nemocnice, asi musím souhlasit. Přesto je tu ten malý, ale veledůležitý přesah navíc, který vás nutí dívat se dál a dál. Celý příběh je natočený podle románu Erica Manheimera Twelve Patients: Life and Death at Bellevue Hospital. (Dvanáct pacientů: Život a smrt v Bellevue nemocnici).
A možná je to tím, protože scénář není úplně prvoplánový. Ač od začátku útočí na city diváka, vlastně to nevadí, díváte se na příběh… Na příběh lidí, kterým záleží na jejich práci, osudu jejich pacientů a leckdy jsou pro něj ochotni i obětovat osobní život. Tedy témata, která v době svého vzniku zněla trochu jako klišé, ale viděno z dnešního pohledu, nabývají úplně jiného významu.
Někomu tu může chybět láska
Klasická schémata typu „má ho ráda – on si není jistý”, tu ovšem nehledejte. Alespoň ne hned. Většina první série se bez nich, až na drobné výjimky, obejde. Jednotlivé epizody se točí především kolem osudu pacientů a jejich lékařů. Připomínají barevnost a různorodost života ve všech jeho podobách. A ač se úsilí zdejších doktorů může zdát leckdy nadsazené, vidíte v nich především lidi. Chybující, plné pochybností o sobě samých i svých rozhodnutích, které musí každý den učinit. A samozřejmě i lidi, kteří mají sami moře osobních problémů, s kterými si neví rady.
Svižný scénář
Jednotlivé epizody jsou velmi dobře poskládány, takže se ani chvilku nenudíte. Ano, občas tu americké prostředí vystoupí napovrch více než je zdrávo a některé scény působí trochu křečovitě. Například, když se ředitel, byť lékařský, což ve zdejších podmínkách znamená, že se mnohem více věnuje léčení pacientů než ředitelování, vydá ošetřit několik bloků vzdáleného bezdomovce… Navíc ve chvíli, kdy by měl řešit dost urgentní situaci v nemocnici. To si trošku klepete na čelo. Ale ve chvíli, kdy celá epizoda dospěje i s vysvětlením do finále, otřete slzu a přemýšlíte, zda máte čas na další…
Uznávám, že takových okamžiků přináší seriál víc. Ale jedno mu nelze upřít. Je hlavně o životě. O všech jeho nástrahách, prohrách i vítězstvích a hezky se na něj kouká. I když platí heslo jedné z lékařek: Vždycky nemusí být fér…
