Pokud při svém letním putování hodláte navštívit zemi našich jižních sousedů, určitě do svých plánů zahrňte i Salcburk. Strávit tu můžete příjemný den i týden a věřte, že bude stále co objevovat.
„Jo Salcburk, tam jsem taky nebyl,“ zasní se vykutálený rádce v podání Zdeňka Svěráka ve známé pohádce Tři veteráni. A co vy, byli jste? Pokud ne, je nejvyšší čas to napravit. Město, které proslavil jeho nejslavnější rodák Wolfgang Amadeus Mozart, má za sebou velmi bohatou historii, což při procházce centrem velmi rychle zjistíte. Památek a zajímavých míst je tu víc, než čekáte. Město právem získalo označení Řím severu.
Křivolakými uličkami starého města se můžete procházet celé hodiny, ale určitě přitom nezapomeňte zastavit se v některé ze zdejších kaváren a dát si něco moc dobrého. Na sladké jsou Salcburčané opravdu mistři. A to nemluvíme zdaleka jen o zdejší nejvyhlášenější lahůdce – Mozartových koulích. Ty pravé si tu můžete koupit jen na dvou místech. Ta poznáte podle výkladu plného stříbřitě modrých kuliček. Pravda, ty originální nejsou úplně levné, ale pokud milujete spojení čokolády, oříšků a marcipánu, určitě vás nadchnou.
Sladký Salcburk
V roce 1890 tuhle patrně nejslavnější pralinku zvanou „Mozartovy koule“ stvořil cukrářský mistr Paul Fürst. Po mnoha experimentech se mu podařila tato jedinečná kreace, které dal na počest nejslavnějšího zdejšího rodáka jméno Mozartův bonbon. Později jej přejmenoval pro jeho tvar na Mozartovu kouli. A pokud vás zajímá, jak vzniká, její výroba není úplně snadná.
Nejprve se připraví kvalitní marcipán z čerstvých pistáciových oříšků, jenž tvoří jádro koule. Přidá se druhá vrstva z nejjemnějšího nugátového krému a třetí z tmavé čokolády. Koule se napichovaly na dřevěné tyčinky a pak nořily do horké čokolády. Na závěr se pokládaly na dřevěná prkénka, na nichž se proležely a pomalu ztuhly. Pak se teprve vytahovaly dřevěné tyčinky a do otvorů po nich se vstřikovala zbylá čokoláda. Hotový bonbon se zabalil do stříbřitého staniolu s Mozartovým portrétem.
Cukrovinka se stala tak oblíbená, že ji další cukráři začali záhy napodobovat, a protože si Paul Fürst opomněl zajistit ochranná autorská práva, rozhořel se později spor o jejich pravost. Vlekl se dlouhá léta, až se zdálo, že nikdy neskončí, ale v roce 1996 se konečně podařilo pravnukovi tvůrce Norbertu Fürstovi docílit rozhodujícího úspěchu. Až ve třetí instanci vyhrál proces s jedním renomovaným cukrářským podnikem a stal se tím jediným výrobcem, který smí svůj produkt označovat slovy „Originální salcburská Mozartova koule“.
Hudba, kam se podíváš
Vzpomínek na legendárního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta má Salcburk samozřejmě víc. Kroky každého turisty vedou nejčastěji k místu jeho narození. Slavný skladatel přišel na svět 27. ledna 1756 a jeho rodný dům v Obilné uličce (Getreidegasse) je jedním z nejvyhledávanějších a nejčastěji fotografovaných míst města. Avšak dům, kde s rodinou později bydlel, je na druhé straně řeky, na Makartově náměstí, jen pár kroků od Mirabellské zahrady, kterou při prohlídce města také nesmíte minout. V přízemí domu se nachází vyhlášená cukrárna, kde si určitě dejte Mozart Torte neboli Mozartův dort.
„Každé náměstí a každá ulice jako by byly předurčeny k tomu, aby se staly divadelním jevištěm. Atmosféra Salcburku je prostoupená krásou, hravostí a uměním…“ To jsou slova Maxe Reinhardta, divadelního režiséra a jednoho ze zakladatelů dnes slavného festivalu, který se koná vždy v červenci a srpnu. Festival však zdaleka není jediná kulturní událost města. V Salcburku se jich během roku pořádá přes 4000, a to nejrůznějšího zaměření. Hudební sezonu zahajuje v lednu známý hudební festival Mozartův týden, v říjnu se zde pořádají Salcburské dny kultury, počátkem listopadu je Salcburk zcela ve znamení džezu a rozjímavou náladu nastupujících svátků vánočních pak navozují adventní zpěvy ve Velkém festivalovém sále.
Vzhůru na pevnost
Dominantou města je středověká pevnost Hohensalzburg, kam lze vystoupat po svých nebo se nechat vyvézt lanovkou, připomínající tu naši na Petřín. Rozhled je odtamtud opravdu parádní. Až tam vám dojde, kolik kostelů ve městě vlastně je. Tím nejvýznamnějším je Salcburský dóm, kde můžete obdivovat i varhany, na něž hrával sám Mozart. Při pohledu k oltáři jsou to ty vpravo.
A také si při pohledu z pevnosti dozajista všimnete, že střechy domů jsou až na světlé výjimky z kovu. To proto, že v roce 1598 zničil převážnou část města obrovský požár a místní se pak při jeho obnově rozhodli raději pro nehořlavé střechy. Pevnost si můžete prohlédnout každý den, v letní sezoně od 9 do 19 hodin, po zbytek roku od 9:30 do 17 hodin, s výjimkou Velikonoc a adventních víkendů, kdy se zavírá až v 18 hodin. Čeká tam na vás středověké vězení i krásné interiéry knížecích komnat.
Pokud se po strmé cestě vydáte zpět dolů do města, zahněte hned pod dolní stanicí lanovky doleva a prohlédněte zdejší půvabný hřbitov. A nechte se zlákat vůní čerstvě upečeného chleba, která se tu line z místní proslavené pekárny, umístěné pod úrovní ulice.
Vyrazit můžete i od pevnosti mírně vlevo kolem bývalých hradeb. Cesta vás dovede až k budově moderního umění. Je tam i skvělá kavárna, odkud je znovu nádherný výhled na pevnost a celé město. Poté můžete pozvolna klesnout až do města a popřemýšlet, kam zajít na skvělou večeři. Možností je opravdu hodně. Za návštěvu stojí slavný Augustiner Bräu, vyhlášený pivovar, kde se lze posadit a okusit nejrůznější piva nebo jen obejít tamní stánky s různými dobrotami a ochutnat lahůdky salcburské kuchyně jako je řízek, pečená kolena, guláš či pečené pstruhy. A také vyhlášený moučník Salcburské noky, připomínající jemné bílkové suflé.
Krásné okolí
Pokud se rozhodnete strávit v Salcburku více dnů, nudit se určitě nebudete. Kromě toulání městem a objevování jeho zákoutí či procházek podél řeky, si můžete půjčit kolo a vydat se příjemnou projížďkou například k zámečku Hellbrunn. Letohrádek, postavený pro salcburské knížecí arcibiskupy pod Hellbrunnskou skálou na jihu Salcburku, má především impozantní okolí.
Jedinečná je zdejší zahrada s vodními elementy. Voda tu od samého počátku hrála významnou roli, dalo by se říct, že byla dokonce jedním z nejpodstatnějších stavebních prvků. Množství pramenů, které tryskají z nitra Hellbrunnské skály na povrch země, využil salcburský knížecí arcibiskup Markus Sittikus pro pobavení svých hostů. Za prohlídku stojí rovněž sám zámeček, kde vás seznámí s jeho historií.
zdroj: Salzburg.info
