Za tajemnými nálezy nemusíme až do dalekých krajin, mnohé máme i u nás doma. Důkaz? Nečekaný a velmi neobvyklý nález, který v uplynulých dnech vydala Kateřinská jeskyně v Moravském krasu.
V návaznosti na několikaletý epigrafický výzkum Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, který odhalil nejstarší jeskynní kresby na území ČR, se ve dnech 8. – 12. srpna 2022 uskutečnil vůbec první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně. Dvě archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6 200 let. Zatímco v sedimentech Ledové chodby byly objevené pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního, vrstvy v chodbě Bezejmenné přinesly nečekaný objev.
Kde se vzaly tajemné mince?
Nalezené byly pravěké a středověké keramické střepy. „Ty pravěké náleží do starší doby bronzové a jsou mladší, než datované jeskynní kresby z neolitu. Mnohem větší překvapení však přinesl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky‘, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se tu vyskytoval také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna,“ tlumočí poznatky archeologů Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
foto: Petr Zajíček pro Správa jeskyní ČR
„Nález v jeskyni tohoto typu je první na Moravě a druhý v ČR. Jeskynní penězokazecká dílna byla u nás do této chvíle známá pouze v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. Penězokazectví bylo ve středověku trestáno podobně jako hrdelní zločiny. Pachatelé byli odsuzováni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ dodává Zajíček. Na výzkumu se podíleli pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci (pod vedením Martina Golce) a Univerzity Karlovy v Praze. Výsledky výzkumů a nálezy budou zpracovávány a postupně publikovány v odborných i populárně naučných médiích.
Tip na výlet
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. O jejím objevu vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
Zdroj: katerinska.caves.cz, www.caves.cz, Správa jeskyní České republiky
