Výchova dětí systémem pokus-omyl? Raději zkuste tyhle tři zásady.

A žádnou školu rodičů nepotřebujete.
Výchova
foto: Jaroslav Fikota

Přípravě na povolání věnujeme dlouhé roky studií. Na roli rodiče nás nepřipraví nikdo. Není tedy divu, že se dopouštíme mnoha omylů, nebo si to alespoň myslíme. Návodů, jak má správná výchova vypadat, především od odborníků, existují stovky. Těch ověřených praxí je o poznání méně. Tohle je jeden z nich. Tvrdě vykoupený. Ale o to pravdivější.

Jedno si řekněme hned. Tohle není odborný článek od psychologa, vychovatele, či kohokoli, kdo se cítí oprávněn udílet jakékoli, tedy dobré i špatné rady ohledně výchovy dětí. Jsou to spíš postřehy. Zkušenosti rodiče – matky tří dětí, která až moc dobře ví, že při jejich výchově udělala spoustu chyb. Ale vyrostly, přežily a k jejímu údivu ji mají pořád rády. Dokonce víc, než si kdy dovedla představit. Na co jsem tedy za těch dvacet let, které jsem svým dětem věnovala, přišla?

1. Buď s nimi

Čím víc to zní jako samozřejmost, tím méně jsem přesvědčená, že je to tak jednoduché. Vydržet 24 hodin s vřískajícím, vztekajícím se batoletem je často nad lidské síly. Jenže tenhle čas vám nikdo nevrátí. Když se mi narodil první syn, měla jsem pocit, že je to navždy. Později jsem pochopila, že ho mám vlastně jen půjčeného. Ve chvíli, kdy se začal osamostatňovat, a byl čím dál tím víc svůj, litovala jsem každé chvíle, kdy jsem toužila být od něj co nejdál. A jsem bytostně přesvědčená, že ten intenzivní čas, který jsme v začátku jeho života spolu strávili, byl zásadní. Navždy nastavil vztah mezi námi A dopřál mu jistotu, že svět je bezpečné místo, kde je radost být.

2. Respektuj je

Když se narodil náš benjamínek, definitivně jsem pochopila, že děti přicházejí na svět jako hotové, dokonalé bytosti. A rozhodně není naším úkolem je jakkoli měnit. Nedej bože k obrazu svému. Jediné, co potřebují, je, abychom je vedli. Ukázali jim, jak to tady na světě funguje, jak se obstarat a žít. Vysvětlili jim, jak se chovat k druhým, co je vhodné a co ne. Naučili je, jak si zavázat tkaničku, kde najít informace a proč je tak hezké být k sobě slušní a milovat se. Toť vše. Hodnotit, jestli jsou pomalé, zbrklé, veselé, zadumané nebo nešikovné na sport, nám prostě nepřísluší. Jejich volba to také nebyla, tak tím méně naše.

3. Mluv s nimi

O všem. O čemkoli, na co se zeptají. Vysvětlujte, čtěte, povídejte. To je absolutně nejvíc, co pro své děti jako rodiče můžete udělat. A pokud neznáte odpověď, přiznejte to. I svou chybu. Děti vždy ocení upřímnost. A také ji okamžitě poznají. Rodiče, kteří tohle pochopí, vyhráli. A kdykoli ratolesti cokoli nechápou, třeba některý váš zákaz, řekněte proč. Nebo to aspoň zkuste. Možná se budou vztekat, nesouhlasit, ale rozhodně si zapamatují vaši snahu o komunikaci. A to jim dá do života o moc víc, než kdybyste přečetli všechny příručky: Jak být nejlepším rodičem světa.


Pečeme s dětmi: rychlá čokoládová buchta s jablky

foto: Unsplash

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin
Share on email
Share on whatsapp

Související