17. prosince 1938 byl v časopisu Mladý hlasatel otištěn první díl komiksu Rychlé šípy. Autorem nezapomenutelných příběhů byl spisovatel Jaroslav Foglar, osobitý vzhled jim vtiskl ilustrátor Jan Fischer.
Skautská nadace Jaroslava Foglara u této příležitosti připravila Reprint prvního souborného vydání Rychlých šípů z roku 1940. Nabízí aktivity pro rodiny s dětmi, kterými si mohou toto výročí připomenout, vznikl i krátký animovaný spot. Místo dárku k narozeninám je možné přispět do sbírky, z jejíhož výtěžku vydá Skautská nadace legendární Foglarovo dílo Záhada hlavolamu v ukrajinštině.
85. výročí připomene i animovaný klip, jehož autorem je výtvarník a animátor Marek Berger, hudbu složil Martin Klusák. Připomíná vedle komiksu druhou linku příběhů Rychlých šípů a to jejich stínadelská dobrodružství, známá z knih Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Rychlé šípy a historie díla Jaroslava Foglara
Příběhy fiktivní chlapecké pětice začaly vycházet 17. prosince 1938 jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel. Byly vyvrcholením snah Jaroslava Foglara o zavedení výchovných čtenářských klubů mezi mládeží.
Příběhy Rychlých šípů považoval Foglar za své největší životní dílo, zatímco od skautingu si postupně držel stále větší odstup. V dobách, kdy Rychlé šípy z různých důvodů nemohly vycházet, využíval Foglar ke stejným účelům rozhlasový pořad Klub zvídavých dětí (1941–1943) nebo komiksy Svorní gambusíni a Kulišáci.
Jaroslav Foglar po celý život odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly či nikoli. Přitom podobné otázky sám přiživoval, aby zájem o své dílo udržel stále živý. Několikrát se o původu Rychlých šípů dopustil mystifikací hraničících až se lží. Přesto však postupně vědomě či nevědomě odhalil několik indicií o původu svého legendárního klubu.
Bezděčně například prozradil, že Rychlé šípy žily v Praze. Jak vše přehledně zdokumentoval Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla, těžiště Foglarovy inspirace se skrývalo v jeho vlastním dětství. Částečně se inspiroval také příhodami ve svém oddíle, dílem běžnými novinovými články. Stěžejní však byla Foglarova jedinečná fabulace.
„Počkejte na mě, mé Rychlé šípy!
Vydáme se spolu znovu někam dolů, do těch tmavých uliček, zákoutí, průchodů a plácků, tak jako jsme se tolikrát v dávných dobách vydávali. Snad tam někde zažijeme ještě nějaká Velká Dobrodružství! Vy i já při nich omládneme a noví a noví chlapci a děvčata při jejich četbě budou v duchu s námi, tak jako tenkrát, tak jako tenkrát...„
—Jaroslav Foglar
Rychlé šípy a postavy
Členy klubu Rychlé šípy byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček; jejich klubovním psem byl Bublina a po něm Kuliferda. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny. Antagonistou RŠ byla v prvopočátku banda zvaná Černí jezdci. Její členové se však posléze stali registrovaným klubem Mladého hlasatele, polepšili se a zmizeli ze scény (částečně na naléhání druhorepublikové policie). Po krátké pauze, kdy Rychlé šípy neměly v seriálu soustavný protiklad, vznikla vůči nim opozice v podobě Bratrstva Kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.
Mirek Dušín je vedoucí klubu. Blonďák, co zpravidla chodí oblečen ve žlutém triku a hnědých šortkách. Jeho základním charakterovým rysem je výjimečný smysl pro čest a hrdost. Za každou cenu se snaží hájit pravdu, ctít přátelství, pomáhat a vytvářet výborné přátelské prostředí pro ostatní. Většina nápadů pochází z jeho hlavy, čímž přesvědčuje o svých vůdcovských schopnostech nejen chlapce v klubu. Po celou dobu se snaží působit na své přátele a být jim vzorem.
Jarka Metelka
Mirkův zástupce, druhý nejstarší člen. Má černé vlasy a bývá oblečen celý v modrém. Je rozvážný, přemýšlivý; ve stínadelské trilogii se projevily jeho detektivní schopnosti. Název klubu „Rychlé šípy“ byl jeho nápadem.
Jindra Hojer
Blonďatý chlapec, obdivovaný pro svůj úpravný vzhled. Chodí v bílém triku a červených šortkách. Na rozdíl od ostatních není ve městě starousedlíkem, takže mu hoši občas vyprávějí příběhy z historie města (a tím s nimi nenásilně seznámí i čtenáře). V komiksu se několikrát dostane do vážných potíží – jednou si zkazí žaludek ovocem zapitým vodou a je odvezen do nemocnice, jindy mu rodiče nakrátko zakážou členství v klubu, protože se po děsivých snech doma prořekne z nebezpečného zážitku na poslední výpravě.
Červenáček
Známý pro svou červenou čepičku. Je černovlasý stejně jako Jarka a mívá modré triko a červené šortky. Je z Rychlých šípů nejmladší a umí dobře kreslit. Občas se dostane do problémů pro svou přílišnou ctižádostivost a vznětlivost. V prvním díle stínadelské trilogie (Záhada hlavolamu) se vinou nedorozumění urazil na ostatní Rychlé šípy a znovu se udobřili až koncem knihy.
Rychlonožka
Druhý nejmladší, popleta, prostořeký, ale dobrosrdečný. Má tmavě zrzavé vlasy na ježka, červené triko a modré šortky. Funguje jako nejvíce komická figura, autor mnoha zlidovělých průpovídek. Několik dílů komiksu je věnováno jeho bizarním snům.
Bublina
Bublina je skvrnitý toulavý pes, který jednou na ulici začne sledovat Rychlonožku a jde za ním až do klubovny. Hoši se ho ujmou, pojmenují ho Bublina a učiní z něj svého klubovního psa. Pes se s nimi účastní řady výprav, ale na jedné z nich (v knize Stínadla se bouří) zůstane zajat v jednom stínadelském sklepě. Vontové, kteří psa vězní, pak začnou Rychlé šípy vydírat.
Klub se pokusí Bublinu ze sklepa vysvobodit, ale zjistí, že už je pozdě a pes vlivem špatného zacházení zahynul pravděpodobně na zimu a nedostatek jídla. Rychlé šípy za Bublinu drželi týden smutku. Později Rychlé šípy dostanou od staré ženy, které pomůžou v nesnázích, jiného psa, kterého pojmenují Kuliferda.
Komiksové a knižní příhody i společenské hry
Rychlé šípy původně vycházely jako komiks (od roku 1938 do roku 1989). Autorem námětu a scénáře byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem prvního období (do roku 1948) byl Jan Fischer a druhého období (od konce 60. let) Marko Čermák. Některé díly v roce 1941 nakreslili Bohumír Čermák a Václav Junek. První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed, na přelomu 60. a 70. let i v různých sešitových vydáních. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia.
Rychlé šípy jsou hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). Záhada hlavolamu byla zfilmována v roce 1993 (režie: Petr Kotek) a stala se také námětem TV seriálu z roku 1969 (režie Hynek Bočan). Známými rekvizitami z ní jsou záhadný hlavolam ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, tajemný Em, temné uličky Stínadel a bezeslovná píseň Vontů. Knihy Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta vyšly později jako obrázkový komiks. Ve společné krabici vyšly dvě hry na motivy Rychlých šípů: Rychlé šípy – Záhada hlavolamu a Lov Bobříka síly.
„Jako narozeninový dárek by si Rychlé šípy nepřály ani nové sáně, strágule či ježka v kleci, ale přesně v duchu toho, jací hoši jsou, by uvítali pomoc pro ostatní. Proto vyzýváme kohokoliv, kdo by jim chtěl udělat k narozeninám radost a miluje jejich příběhy, aby přispěl do jejich narozeninové výzvy. Vybrané peníze budou použity na vydání knihy Záhada hlavolamu v ukrajinštině. Pomozte nám dostat tuto klasickou foglarovku mezi ukrajinské kluky a holky,” píše na oficiálních webových stránkách Roman Šantora ze Skautské nadace Jaroslava Foglara.
zdroj: Skautskanadace.cz, Albatrosmedia.cz
