Důvody, proč téměř každý z nás během pandemie něco nabral, jsou zřejmé. Ten problém má však mnohem širší rozměr.
Už vloni na jaře bylo jasné, že kombinace lockdownu, zavřených sportovišť a práce z domova má na naše těla dost devastující vliv. Tloustnutí v karanténě se začalo skloňovat ve všech pádech. Už tehdy médii proběhla zpráva, že jen za první měsíc pandemie přibral každý Ital v průměru dvě kila. Že to nebyl planý odhad, dokázala studie, nedávno zveřejněná na webu CNN s odvoláním na JAMA Network Open. Zúčastnilo se jí 269 účastníků ze 37 amerických států mezi 1. únorem a 1. červnem 2020. Během této doby se provedlo 7444 vážení na chytrých váhách připojených přes Bluetooth, takže vědci mohli výsledky okamžitě vyhodnocovat. A byly neúprosné. „V průměru všichni přibrali zhruba 0,6 libry (0,3 kg) každých 10 dní, za měsíc pak 1,8 libry (0,8 kg),“ řekl kardiolog Dr. Gregory Marcus, jeden z autorů výzkumu a profesor na Kalifornské univerzitě v San Francisku.
Jsme v tom všichni
Výzkum potvrdil, že přibírali opravdu všichni, bez ohledu na věk, rasu či místo pobytu. Nucený pobyt doma spolu s plnou ledničkou na dosah je zkrátka ‚smrtící’ dvojice, které se jen těžko vzdoruje. Jak ale upozorňují psychologové, do hry vstoupil ještě další nezanedbatelný faktor. Kvůli stresu z pandemie, nudě i pocitu, že se náhle není na co těšit, se mnozí vrhli na vysoko kalorické potraviny, především na sladkosti, pizzu, pečivo apod. Což není nic neobvyklého. Naše psychika v době ohrožení či nepohody takhle funguje a tělo v tu chvíli vyžaduje zvýšený příděl cukrů a uhlohydrátů. Tak jsme nastavení a když k tomu přidáte výrazný úbytek pohybu, problém je rázem jasný a zřejmý.
Odpusťte si a jednejte
Psycholožka Věra Malá ale v této souvislosti upozorňuje, že začít si nabraná kila vyčítat, nikam nevede. „Když si celou situaci racionálně zhodnotíte, dojme vám, že to není tak úplně vaše vina. Takže není proč se obviňovat. Co ale ovlivnit můžete, je, co s tím uděláte,“ připomíná. „Už to trvá přes rok a naděje na změnu tu je, takže je na čase přestat se vymlouvat a začít jednat,“ dodává. Každá asi tuší, co by měl udělat. Jednoduše přestat zajídat stres, soustředit se na zdravější jídelníček, a hlavně se víc hýbat. Úplně stačí každý den vyjít na zhruba 40 minutou procházku a jít tak ostrým tempem, jak zvládnete. Výsledky se brzy dostaví. Navíc se budete cítit o poznání lépe, protože jak připomíná konzultant vrcholových sportovců Vítek Schlesinger: „Chůze je pro náš mozek signálem, já se hýbu vpřed, tedy vyvíjím se, nestagnuju. A to je pro naši psychiku nesmírně důležité. Kromě toho, že si zlepšíme kondici i dýchání, pochopíme, že jsme schopni ovládat své emoce, protože už půlhodinový pohyb na čerstvém vzduchu dokáže zahnat úzkosti či špatnou náladu.“
