Jak na chronické bolesti? Většinu dokáže moderní medicína odstranit

foto: Unsplash

Léčba bolesti s využitím moderních technologií u nás zatím stále není příliš známá, i když ve světě se používá už delší dobu. A má prokazatelné výsledky. Co neuromodulační terapie vlastně dokáže, jsme si povídali s doc. MUDr. Jiřím Kozákem, Ph.D.

Neztišitelná bolest dokáže člověka změnit k nepoznání. Soustředí na sebe téměř veškerou pozornost, a i z běžných záležitostí, jakými jsou komunikace, péče o děti, práce nebo odpočinek, dokáže udělat vyčerpávající úkony. Řešení pomocí léků bývá dlouhodobě neudržitelné a mívá také řadu vedlejších účinků.

Jak se dá popsat neztišitelná chronická bolest?

Takový stav lze slovy popsat těžko. Silné bolesti odvádí veškerou pozornost a velmi omezují celkové fungování. Pacienti často popisují své vnímání jako „v mlze“, nemohou se soustředit ani na běžné věci. Na těchto stavech se často podílí i účinek léků na tišení bolesti, které pacienty tlumí a působí ospalost. Ve výsledku je pak kvůli snížené koncentraci téměř nemožné třeba řídit auto – přinejmenším řídit opravdu bezpečně. Snášet velkou bolest dlouhodobě je velmi těžké i po psychické stránce. Bolest totiž není vidět a okolí si často utrpení pacienta vůbec nedovede představit, lidé ho někdy dokonce podezřívají, že si vymýšlí. Zásadní zmírnění bolesti, pokud se podaří, pak pro pacienta bývá jakýmsi znovuzrozením do normálního života.

Co je to neuromodulační léčba?

Jde o jeden z účinných způsobů, jak zmírnit nebo zcela odstranit chronickou bolest. Dokáže ovlivnit hlavně neuropatické potíže, které jsou způsobené postižením nervového systému. Na tyto případy bývá často krátká i kombinace farmakologické, psychoterapeutické a rehabilitační léčby a pacienti dlouho nesnesitelně trpí. Technologie jim dokáže výrazně ulevit, někdy i pacienta bolesti dokonce zbavit, zejména pokud jsou k výkonu správně indikováni.

Jak to funguje?

Pomocí malých impulzů elektrického proudu se stimulují nervy či mozek a míšní provazce a tím se ovlivní přenos nervových signálů do mozku. Pacient tak bolest cítí výrazně méně nebo ideálně vůbec. K tomu se v praxi používají základní dva typy neurostimulačních technik a režimů. První vysílá impulzy nepřetržitě, takže pacient bolest vůbec nevnímá. Druhý typ pacient ovládá sám pomocí „dálkového ovládání“ podobného mobilu. Několikrát denně si přístroj pustí a cítí mírné mravenčení či příjemné brnění, které bolest překryje. Existují i zařízení, jež zvládají různé typy režimů v jednom přístroji. Cílem terapie je snížit bolest alespoň o polovinu.

V jakých situacích k neuromodulaci saháte nejčastěji?

Neurostimulátory mohou ulevit lidem se širokým spektrem chronických bolestí způsobených problémy zejména s nervovou soustavou. O dlouhodobé (chronické) bolesti mluvíme, pokud trvá déle než 3–6 měsíců. Nicméně k neurostimulacím bývá indikace nejčastěji stanovena až po letech trvání bolestivého stavu, který neustupuje a nelze jej zvládnout běžnými metodami. Neuropatické bolesti mají různé příčiny. Nejčastěji vznikají po neúspěšných operacích zad nebo po úrazech končetin a trupu. Skvělé výsledky má ale také léčba některých typů bolestí hlavy a migrény.

Jací pacienti k vám chodí nejčastěji?

K nám do Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů nejčastěji přicházejí lidé, kteří dlouhodobě trpí silnými bolestmi, na něž běžná léčba zabírá nedostatečně nebo vůbec. Není výjimkou, že se u nás objeví pacienti po více než deseti letech marných pokusů se bolesti zbavit. Po tu dobu užívali léky, chodili na rehabilitace, často poctivě cvičili, přesto se výsledek nedostavil. Během těchto let bolest zcela ovládala jejich život, omezovala je v práci, ničila vztahy, nedovolila jim odpočívat. Býváme pro ně doslova poslední nadějí na změnu k lepšímu. Chodí ale také pacienti, již se aktivně zajímají o moderní léčbu a její možnosti. Hledají řešení svých potíží samostatně, nechtějí se spoléhat jen na tlumení bolesti pomocí léků, které mívají významné vedlejší účinky. Tito pacienti si sami najdou informace a přicházejí na konzultaci připraveni za své zdraví převzít zodpovědnost.

Čím to je, že se k vám někteří dostanou tak pozdě?

Mnozí lidé o možnostech moderní medicíny vůbec nevědí. Často chodí roky ke svému obvodnímu lékaři nebo jinému specialistovi, snaží se potíže zmírnit běžnými prostředky, ale protože jim neuromodulační metodu nikdo nepředstaví, nemají šanci začít své problémy řešit jinak. Někteří se zase zbytečně bojí zákroku samého, kdy se neurostimulátor umisťuje do blízkosti periferních nervů či míšního kanálu. Když lidé takto trpí, občas mají strach nechat si sáhnout do blízkosti páteře. Přitom právě to je často řešení, které jim přinese dlouhodobou úlevu.

Máte nějaký konkrétní případ pacienta, kterému neurostimulace obzvlášť pomohla?

Takových příkladů je opravdu hodně. Jen v Motole máme od roku 2002 přes 300 implantací. Za všechny mohu uvést dámu v produktivním věku, kterou začal trápit zánět šlach, jenž vyústil v algoneurodystrofii, což je nemoc, jejíž příčina dosud není zcela objasněna. Bolest se stupňovala a hybnost ruky byla minimální. Po implantaci neurostimulačního zařízení se pacientce velmi ulevilo, a přestože má hybnost ruky stále omezenou, bolest se natolik snížila, že bylo možné vysadit analgetika a postupně se vrátit do práce k administrativní činnosti, kde ruku denně používá. Další skvělé výsledky máme například s úpornými migrénami – jednu z pacientek trápily po více než deset let téměř denně a dnes si jednou za půl roku vystačí s jedním ibalginem.

Je nějaké věkové rozhraní, pro koho je, či není léčba vhodná?

Věková omezení se taxativně neuvádějí. U dětí se metoda provádí velmi výjimečně, u dospělých spíše záleží na celkovém zdravotním stavu pacienta, na jeho kondici a správné indikaci k výkonu. U onkologických pacientů se dříve tato léčba nedoporučovala, nyní se může provést po dokonalém zhodnocení další perspektivy onemocnění.

Tato metoda určitě není levná záležitost. Musí pacient něco platit?

Ne, neuromodulační léčba je u nás hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Je ale poměrně nákladná, a právě proto je před zákrokem nutné podstoupit důkladné vyšetření, abychom se ujistili, že nemocnému skutečně pomůže. Pro pacienty je to často psychicky velmi náročné, samozřejmě doufají, že právě pro ně bude tato metoda vhodným řešením a uleví jim od dlouhodobého utrpení. Přesto musíme část z nich odmítnout, protože zrovna na jejich potíže by tato terapie neúčinkovala.

Jde o novou experimentální metodu?

Zdaleka ne, neuromodulační léčba je prověřená terapie, jejíž účinnost prokazuje řada dlouhodobých odborných studií. Ve světě se používá už od roku 1967. Od té doby se úspěšně aplikuje a technologie se neustále zlepšuje. K nám se metoda dostala v 90. letech minulého století a první experimentální implantace byly zkoušeny už v 70. letech. První implantace s certifikovanými přístroji jsme provedli v roce 2002 společně s doktorem Ivanem Vrbou. Nyní jsou neurostimulační zařízení po celém světě zaváděna 15 000–18 000 pacientům ročně, z toho je 5000–6000 implantací v Evropě. U nás se v souvislosti s bolestivými stavy provádí do 100 implantací ročně, ale kapacita odborných center by mohla být vyšší.

Co by tedy měl člověk udělat, pokud se potýká s bolestmi způsobenými nervovou soustavou?

Pokud někdo trpí dlouhodobou bolestí tohoto typu, případně má někoho takového v rodině, měl by zvážit návštěvu odborného centra. Na webu Nechcibolest.cz je mapka a seznam specializovaných pracovišť, kam se mohou obracet. Pokud se s bolestí neúspěšně léčí déle než několik měsíců, odborná konzultace je na místě. Většina pacientů trpících bolestí vám řekne, že takový život je k nesnesení, a byla by škoda nepokusit se najít nějaké řešení.      


Doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D.

Od roku 1996 je primářem Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol. Léčbou bolesti se zabývá od roku 1990. V minulosti působil jako anesteziolog. Je předsedou Společnosti pro studium a léčbu boleti ČLS JEP, členem mnoha odborných mezinárodních společností. Pravidelně přispívá do odborných časopisů a přednáší na konferencích. Má rád přírodu a chalupaření. Je ženatý, má dva syny, z nichž mladší Šimon jde v jeho stopách.


zdroj: www.lecbabolesti.cz

Líbí se vám článek? Sdílejte jej ve svém profilu.

Související