Špenátový koláč naučí jíst špenát i děti, které ho odmítají. Varianta s křehkým těstem je delikátní a hodí se skvěle jako lehká večeře.

Když se řekne křehké těsto, většina lidí si vybaví sladký koláč, nejčastěji klasický mřížkový. S marmeládou, ovocem nebo tvarohem. Ale jeho slaná varianta je mnohem rafinovanější. Náplň můžete měnit podle libosti, klasická je crème fraiche s vejci, slaninou či šunkou a sýrem. Ta se špenátem je ale lehčí a chuťově i zajímavější, zejména pokud ji doplníte černými olivami. Pro děti můžete olivy vynechat a nahradit je třeba slaninou.

Špenátový koláč z křehkého těsta s olivami

Křehké těsto:

• 190 g hladké mouky
• 110 g vychlazeného nakrájeného másla
• 2 lžíce studené vody
• 1 žloutek
• sůl

Postup: Do prosáté mouky rozkrájejte máslo, přidejte žloutek, sůl a vodu a rukama vše zpracovávejte tak dlouho, až těsto bude kompaktní. Trochu se lepí, ale to nevadí, mouku nepřidávejte, těsto by bylo po upečení moc drobivé. Hotové dejte do lednice aspoň na dvě hodiny odpočinout. Pak ho vmačkejte do máslem vymazané formy, okraje vytáhněte a můžete prsty vytvarovat vlnky.

Náplň:

• 3 vejce
• 100 ml 33% smetany
• 100 nastrouhaného čedaru
• 200 g čerstvého špenátu
• 2-3 stroužky česneku
• sůl, pepř
• olivy, kukuřice

Postup: Vejce smíchejte se smetanou, osolte, opepřete a přidejte sýr. Směs nalijte na těsto, přidejte pokrájený česnek, oprané listy špenátu a navrch olivy nebo kukuřici. Vložte do vyhřáté trouby na 180 stupňů a pečte asi 25 minut. Podávejte teplé, ale moc dobrý je špenátový koláč i studený.

Vařte podle originálních receptur: Řecká musaka

Od kdy lidé pečou koláče?

Koláče si lidé připravovali již odpradávna a není bez zajímavosti, že jim připisovali i kouzelnou moc. Kruh byl vždy symbolem spojení, jednoty a harmonie. Například Babyloňané pekli koláče na počest bohyně Ištar ve tvaru ženských a mužských genitálií, aby si zajistili její přízeň pro plodnost. Za kolébku koláčů je ale historiky nejčastěji označován Egypt, kde se pekly křupavé kulaté ovesné, žitné nebo pšeničné placky s medovou náplní už za dob faraonů. Na tabulce vyryté 2000 let př.n.l. byl objeven recept i na kuřecí koláč, takže je víc než pravděpodobné, že se už starodávné koláče připravovaly na slano i na sladko.

Přes Blízký východ se zvyk pečení koláčů dostal pravděpodobně do Řecka, kde jej povýšili na další kulinářskou úroveň. Důkazy o jejich přípravě pochází z období 5 000 let př. n. l. Pekly se tu s náplněmi ze sýra, oliv i ryb, ale také nasladko s fíky, medem i dalšími druhy ovoce a často se prodávaly přímo na ulici jako rychlé občerstvení. 

Ve starém Římě se koláč lámal nad hlavou nevěsty, aby byl svazek plodný a pár žil v bohatství. U starých Slovanů se společně jedly koláče jako příslib uzavření pokrevního bratrství a rovněž bývaly symbolem zpečetění závazku a věčné lásky. A dívky ve viktoriánské Anglii si zase dávaly kousek svatebního koláče pod polštář. Věřily, že se jim pak ve snu zjeví podoba jejich budoucího manžela.

Zdroj: www.bbcgoodfood.com, www.grunge.com, www.historynet.com