28. října slavíme již tradičně vznik samostatného Československa. A tak se nabízí si v tento slavnostní den upéct i nějakou dobrotu. Třeba tu, oblíbenou i u prezidenta T. G. Masaryka či Edvarda Beneše.
28. října 1918 se splnil sen mnoha tehdejších Čechů a Slováků o samostatném státě. Díky úsilí Tomáše Garrigua Masaryka a dalších politiků vznikl uprostřed Evropy zcela nový stát s názvem Československo. Od té doby jsme ušli pořádný kus cesty, stačili se i rozdělit na dva samostatné státy, ale to nic na významu tohoto dne nemění. Pojďte si ho s námi připomenout i díky jídlům, které byly tenkrát populární.
Jak se jedlo za první republiky?
Pokud bychom chtěli na tuto otázku odpovědět jedním slovem, tak především skromně. Ve většině případů se vařila jednoduchá, levná jídla, ovšem připravená vždy z kvalitních surovin. Mléko se pilo čerstvé, pro jogurt či tvaroh se chodilo k mlékaři, pro zeleninu k zelináři, pro brambory a vajíčka na nejbližší statek a „bio“ ovoce rostlo všude v alejích či přímo na zahrádce. Vařilo se úsporně, ale dobře.
Co měl rád prezident Masaryk či Beneš?
Ani náš první prezident Tomáš Garrique Masaryk neměl příliš vybraný jazýček. Podle dobových záznamů i vzpomínek jeho kuchařů i služebnictva z lánského zámku preferoval jednoduché pokrmy a tíhl spíše k vegetariánství. Jídlo prý ale měl rád vždy hezky upravené a pěkně servírované. A potrpěl si na sladké. K snídani si dopřával ovoce, topinku s marmeládou, neslazený čaj a výjimečně i vejce naměkko.
K obědu si rád dával bílou polévku, kousek ryby či masa, zeleninu, malý moučník a černou kávu. Tu nikdy nevynechal. Večeřel velmi prostě, často mu stačil jen kousek buchty s mlékem obarveným špetkou kávy. Víc nepotřeboval. Alkohol prakticky nepil. „Abstinence není mým náboženstvím, ale občas se pokouším své spoluobčany upozornit, jak nemírné pití je, stručně řečeno, hloupé, “ zněl jeden z jeho výroků.
I Edvard Beneš měl rád prostá jídla, například rozpíčky, tak, jak se dělávaly hlavně na Plzeňsku či Klatovsku. Šlo o větší kynuté placky z tmavší mouky, které se pekly po pečení chleba v peci nebo troubě. Sypaly se ještě před pečením strouhaným perníkem nebo pokládaly rozpůlenými švestkami či jiným ovocem.
Oblíbené buchty T. G. Masaryka: S mákem a švestkami
Potřebujete: 600 g polohrubé mouky, 2 lžičky sušeného droždí, 250 ml mléka, 150 ml oleje, 2 vejce, 100 g cukru, špetka soli, švestky čerstvé nebo z kompotu. Na makovou náplň: 400 g máku, 400 ml mléka, 120 g cukru.
Postup: Suroviny na těsto smíchejte a nechte pod utěrkou vykynout na teplém místě. Pak z něho vyválejte plát, rozkrájejte jej na čtverce, na každý dejte lžičku makové náplně a půlku švestky. Zabalte a buchty omaštěné máslem skládejte do pekáčku. Nechte ještě chvíli kynout, potřete rozšlehaným vejcem a upečte do zlatova. Dříve se nejčastěji podávaly s bílou kávou.
Z cyklu zapomenuté recepty: Jak se pekly vopelky?
zdroj: česká televize, dvojka.rozhlas.cz, Jaroslav Vašák: První republika u stolu (CPress, 2017)
